Technologie - Alteránská, Antická, Lanteánská - Univerzální Y-Ž
Rozcestník Alteránské, Antické, Lanteánské technologie
Stránka: 1 2 3 4 5 6
Zdroje energie
Zdroje energie
Energetický uzel vesmírné hvězdné brány / Energie nulového bodu / Geotermální energie
Krystalový napájecí článek / Naquadah / Oči Goa'uldů / Reaktorové jádro studené fúze / Solární energie
Napájecí zdroje jsou zdroje energie různých typů, které mohou být využívány mnoha různými zařízeními, aby vyhovovaly potřebám uživatele. Převedená energie pak může být použita k napájení různých systémů v převážné většině post-průmyslových civilizací včetně Tau'riů, Antiků, Asgardů a Goa'uldů. Dokonce i primitivnější rasy jako Geniiové, využívají ve svých technologiích zdroje energie. Nyní se podrobněji podíváme, jaké zdroje energie využívali Antikové.
Antikové, stejně jako jiné vyspělé rasy, používají většinou jiné formy vyspělé technologie, než které se používají na Zemi, a proto existuje řada zdrojů energie, které se někdy těžko začleňují do pozemské technologie, protože jsou většinou nekompatibilní.
Energetický uzel vesmírné hvězdné brány
Jelikož jsou vesmírné brány umístěny ve vesmíru a nemají DHD, lze je aktivovat jen ze dvou známých lodí: Puddle Jumperu a wraithské šipky. Jsou to také jediné lodě, jež dokáží cestovat vesmírnou bránou. Pro vytvoření červí díry jiným způsobem, než přes DHD je potřeba zajistit přísun energie z jiného zdroje. Proto jsou rovnoměrně po obvodu vesmírné brány rozmístěny tři energetické uzly. Co je přesně zdrojem energie energetických uzlů, není známo, ale pravděpodobně půjde o podobný princip jako u DHD. Možná nejsou uzly tak výkonné, protože se dají dobíjet ze zbytkové energie příchozí červí díry. Tyto uzly ale nemají funkce jen pro zajištění přísunu energie bráně, ale fungují i jako stabilizátory, které kontrolují polohu brány na geostacionární orbitě a provádějí příslušné korekce, aby se udržela tato orbita stabilní.
Někdy se stane, že je brána vychýlena ze své pozice, např. při vesmírné bitvě blízko brány nebo srážkou s lodí, a právě tyto energetické uzly zajistí, že se vrátí na své původní místo. Energetické uzly dokážou přemístit bránu na velkou vzdálenost, a to celkem rychle. Tyto dvě funkce jsou opravdu nezbytné, aby vesmírná brána fungovala, jak má, protože bez přísunu energie a udržení pozice na orbitě by nemohla správně fungovat (SGA 1x01-02 Vynoření, 5x05 Duše bez těla).
Energie nulového bodu
Modul nulového bodu (ZPM) / Projekt Arcturus
Ve fyzice energie nulového bodu je to nejnižší možná energie, kterou může mít kvantový, mechanický, fyzický systém a je energií základního stavu systému.
Moduly nulového bodu neboli zkráceně ZPM, jsou zařízení s neuvěřitelně dlouhodobým zdrojem energie obrovského rozsahu, která čerpají energii nulového bodu z vrstvy podprostoru. Antikové pak chtěli ZPM nahradit projektem Arcturus, který čerpal energii vakua z vlastního vesmíru, ale nezdařilo se. Dalším způsobem čerpání energie nulového bodu je pomocí hmotového mostu (zvláštním případem je i projekt Arcturus), který dokáže čerpat energii z alternativního vesmíru, ale to už byla technologie pozemšťanů založená na výzkumu Antiků z projektu Arcturus (SG-1 7x21-22 Ztracené město, SGA 1x01-02 Vynoření).
V reálném životě existuje domněnka, že energie nulového bodu z prostoru vakua má zhruba stejnou hustotu jako jádro našeho Slunce.
Modul nulového bodu (ZPM)
Modul nulového bodu, dále už jen zkráceně ZPM, je neuvěřitelně trvanlivý napájecí zdroj vytvořený Antiky. Antikové ho vyvinuli, protože energie nulového bodu je nejčistší zdroj energie ve známém vesmíru. Vzhledem k tomu, že ZPM může uchovat obrovské množství energie v malém prostoru, patří mezi nejcennější technologické inovace Antiků. Dá se na ně jednoduše odkazovat také jako na asuřanské napájecí moduly.
Přehled
ZPM je větší, průsvitná skupina krystalů, asi 65 cm vysoká s kruhovou základnou. Jeho hmotnost je 6 kg. Toto zařízení vydává žluté světlo, když je aktivní, a když je neaktivní, má tmavý odstín oranžovočervené barvy. ZPM obsahuje časovou subprostorovou kapsu, známou také jako kvantová pěna (subatomární červí díry se neustále otevírají a zavírají dovnitř a ven ze subprostoru). Energie nulového bodu je pak extrahována z této kapsy, až dosáhne maximální entropie. V ten okamžik se kvantová kapsa zhroutí a zanechá po sobě nepotřebnou skořápku, což naznačuje, že se subprostorový kapesní vesmír chová spíše jako baterie než samotný zdroj energie (SGA 1x01-02 Vynoření, 2x06 Všemohoucí).
Životnost ZPM je přímo úměrná energetickým požadavkům, takže čím je potřeba více energie, tím dříve bude ZPM vybito. Ale i přesto dokáže vydržet za určitých podmínek neuvěřitelně dlouhou dobu. Energie generovaná třemi ZPM dokáže udržet zapnutý štít Atlantidy až 10 000 let (jedno ZPM tedy zhruba 3,3 tisíce let), který je velmi náročný na energii, a ještě je zatížen několika sty metry vody v oceánu. Ačkoli byly všechny zbylé systémy ve městě vypnuty pro maximalizaci výkonu, jediné ZPM na téměř plný výkon mohlo poskytnout dostatek energie štítu, který odolával nepřetržitému bombardování 10 wraithských úlů a mnoha křižníků i několik dní, což by bylo za použití jiného zdroje energie, který by byl schopen napájet štít Atlantidy, naprosto nemyslitelné (SGA 1x01-02 Vynoření, 2x01 V obležení).
Stejně jako mnoho dalších antických technologií je ZPM založeno na krystalové bázi. Krystaly, které tvoří plášť ZPM, jsou v mnoha ohledech podobné krystalům upraveným Goa'uldy a Tok'ry. Červené krystaly obsahují potřebné programy, které umožňují ZPM napájet antickou technologii, když je ZPM propojeno s energetickým vedením, zatímco žluté krystaly působí jako buffer (vyrovnávací paměť), aby se zabránilo katastrofálnímu přetížení. Na ZPM jsou patrné také zeleně zbarvené krystaly, ale není přesně jasné, jaký účel plní. Krystaly ze ZPM jsou prakticky nezničitelné a mohou zůstat funkční po stovky tisíc let (MGM: SGC Intelligence Briefing).
Historie
Přestože si Antikové a Asuřané mohli vyrobit podle potřeby ZPM, kdy chtěli, každé ZPM, které objevili a používali Tau'riové a Wraithi, bylo získáno ze zbytků antické technologie a základen Antiků a Asuřanů. Vzhledem k tomu, že Tau'riové a Wraithi neměli znalosti potřebné ke zkonstruování ZPM, nezbývalo jim nic jiného než lokalizovat ta stávající, která tu byla zanechána.
Atlantida a každá další známá městská loď se spoléhaly na sadu tří ZPM pro napájení města současně, a tak při neúplné sadě tří ZPM nebyly obvykle schopny správně fungovat z důvodu nedostatku energie. Poté, co se Antikové vrátili na Zemi, byla na Atlantidě zanechána tři ZPM pro napájení štítu Atlantidy. V době, kdy dorazila na Atlantidu expedice, tedy o 10 000 let později, dvě ZPM už byla zcela vybitá a třetí se vybilo chvíli po příchodu expedice, takže zkolaboval štít a Atlantida byla zatopena. Doktorce Weirové se ale podařilo uniknout a dostala se Jumperem vybaveným strojem času do doby chvíli před návratem Antiků na Zemi. Weirová v tomto čase zůstala a podle instrukcí antického vědce Januse přečkávala ve stázi a postupně zapojila vždy jen jedno ZPM, čímž se mohla o chvíli prodloužit doba, než bude vyčerpána energie ze všech tří ZPM. To postačovalo k tomu, aby zbylo ještě dost energie na vynoření města po příchodu expedice (SGA 1x01-02 Vynoření).
První ZPM nalezené Tau'rii bylo na planetě Praclarush, kde pohánělo štít antické základny. Tam ho vyzvedl O'Neill, když měl v hlavě znalosti Antiků a použil ho pro napájení dronů v antické základně v Antarktidě, aby zničil Anubisovu flotilu lodí, která chtěla napadnout Zemi. Později bylo toto ZPM připojeno k bráně v SGC, a zde umožnilo zadat mezigalaktickou adresu vedoucí na Atlantidu do galaxie Pegas. ZPM se tímto úplně vyčerpalo, což mělo za následek, že expedice Atlantida uvízla na jeden rok v galaxii Pegas. Vyčerpané ZPM pak bylo ještě použito ve lsti proti Ba'alovi. V alternativní realitě Tau'riové nikdy nenašli umístění Atlantidy a radši bylo ZPM použito k odražení útoku Oriů (SG-1 7x21 Ztracené město, 8x04 Hodina H, 10x13 Cesta, po níž jsme se nikdy nevydali, SGA 1x01-02 Vynoření).
Dr. Meredith Rodney McKay, hlavní vědecký technik expedice Atlantidy a člen prvního průzkumného týmu Atlantidy, objevil jedno ZPM na planetě dětí, která nesla označení M7G-677. ZPM zde sloužilo k napájení generátoru elektromagnetického pole, které chránilo několik vesnic na planetě před wraithskými útoky. McKay ho přinesl na Atlantidu v naději, že by mohlo být použito k napájení města, ale Dr. Weirová to nepovolila, protože by děti na planetě zůstaly bez ochrany a za tu cenu to nemohla dopustit. Rodeny navíc zjistil, že je ZPM skoro vyčerpané, takže by na Atlantidě stejně moc dlouho nevydrželo. Bylo tedy vráceno na planetu, kam už mezitím poslali Wraithi sondu, ale naštěstí se podařilo Rodneymu zapojit ZPM do generátoru včas. Rodney ještě snížil nároky pole na energii, takže se mohlo pole rozšířit a děti už nemusely provádět obětování svého života po dosažení 25 let věku (SGA 1x06 Konec dětství).
Goa'uld Camulus objevil v jedné antické základně také ZPM. On sám ho nedokázal k ničemu použít, a tak ho potáhl těkavou sloučeninou, která reaguje na elektrický náboj. Tau'riům prozradil, kde se nachází v naději, že se pak zničí sami. Přes jeho největší snahu plán nakonec selhal, když Dr. Bill Lee objevil vlastně omylem tuto těkavou sloučeninu, protože musel zaplavit základnu gama paprsky, aby zničil velmi odolnou rostlinu. Gama paprsky tuto sloučeninu ukázaly. Pokud by toto ZPM bylo zapojeno, (jeho odhadovaná kapacita nabití byla asi 50 %), výbuch by zničil celou Zemi a většinu Sluneční soustavy (SG-1 8x04 Hodina H).
ZPM, známé také jako Potentie, bylo ponechané Antiky na planetě Dagan, kde ho pro ně chránilo Bratrstvo. Bratrstvo ho schovalo, ale nakonec byla celá planeta sklizena Wraithy. Umístění ZPM bylo sice ztraceno, ale naštěstí po sobě Bratrstvo zanechalo vodítka k nalezení. Když ho na Dagan přišla hledat expedice Atlantidy, spojila síly s novým Bratrstvem, aby ho našli. Situace se zkomplikovala, když se na scéně objevil Kolya s Genii, aby jim ZPM vzal. Chtěl se Atlantidě pomstít. Když se týmu podařilo ZPM najít a zneškodnit Geniie, byli nakonec zrazeni novým Bratrstvem, protože se McKay prokecl. Nové Bratrstvo jim ZPM sebralo, aby pokračovalo v práci starého Bratrstva a schovalo Potentii pro opravdové Předky. Členové věřili, že se Předkové vrátí a členové Bratrstva budou odměněni za svou oddanost a věrnost. Netušili však, že Antikové jsou dávnou pryč a jako takoví se do galaxie Pegas už nevrátí (SGA 1x16 Bratrstvo).
Tým SG-1 objevil jedno ZPM v Egyptě, které před tím patřilo nejvyššímu vládci soustavy, Lordu Ra'ovi, který si zřejmě nebyl vědom jeho vlastností a používal ho jako objekt v náboženských obřadech. SG-1 použila Jumper se strojem času, aby cestovali zpět v čase do starého Egypta a Ra'ovi ZPM ukradli. Omylem ale změnili časovou osu, a tak museli zůstat, ale zanechali vzkaz a ZPM na místě, kde věřili, že bude v bezpečí a bude objeveno. V alternativní časové linii vzkaz našli a podle instrukcí se pokusili časovou osu napravit. Aby unikli před útokem, museli opět do starého Egypta, kde se jim nakonec podařilo časovou osu napravit a získat ZPM, které tým SG-1 opět schoval na bezpečném místě. ZPM pak bylo nalezeno (SG-1 8x19-20 Moebius).
Když byla časová osa napravena a nalezeno ZPM, bylo poté použito k zadání Atlantidy, kam byly poslané posily na obranu města před útokem Wraithů. Atlantidu chtěli ubránit za každou cenu. Pak bylo ZPM nainstalováno na loď Daedalus, aby se zvýšila účinnost jeho hyperpohonu a mohl dorazit včas a zasáhnout do bitvy o Atlantidu. Po příletu Daedala na Atlantidu bylo ZPM transportováno do města a McKay ho připojil k energetickému vedení Atlantidy, aby zprovoznil její štíty. Díky tomuto ZPM, maskování a jaderné hlavici se jim podařilo přelstít Wraithy a ti si mysleli, že Atlantida byla zničena. Po jejich odletu ZPM zůstalo na Atlantidě a napájelo její systémy. Díky němu bylo objeveno plno nových věcí na Atlantidě. Za předpokladu stabilního napájení města mohlo ZPM dodávat Atlantidě energii minimálně dva roky. ZPM nakonec zcela vyčerpali, když museli dostat alternativního Rodeyho McKaye do jeho reality a zastavit pokus s hmotovým mostem (SG-1 8x20 Moebius, SGA 1x20 V obležení, 2x01 V obležení, 3x08 McKay a paní Millerová).
Geniiové měli stovky let jedno vybité ZPM uložené ve svém archivu. Jeho velký význam si uvědomili až potom, co se setkali s expedicí Atlantidy, od níž se dozvěděli, že je to ohromný zdroj energie. Toto ZPM použil Genii Ladon Radim při převratu jako součást svého plánu, aby chytil podplukovníka Johna Shepparda a velký úderný tým Atlantidy, což mělo přesvědčit Cowena, že je na jeho straně. Ladon Radim však ve skutečnosti na straně Cowena nebyl, tým z Atlantidy propustil a Cowena s jeho nejvěrnějšími zabil jadernou bombou. Stal se tak vůdcem Geniiů (SGA 2x17 Převrat).
Expedice Atlantidy narazila na Asuřany, kteří se vyvinuli z nanitů, pomocí nichž chtěli Antikové skončit válku s Wraithy. Ti měli městskou loď a ohromné město napájené mnoha ZPM. Když si to expedice uvědomila, bylo už pozdě a byli Asuřany zajati. Asuřané chtěli zničit Atlantidu a vydali se k ní městskou lodí. Ta měla samozřejmě tři ZPM. Mezi Asuřany se našel jeden jménem Niam, který se rozhodl expedici pomoci. Rodney vymyslel plán, jak znehybnit Asuřany, aby mohli z města uprchnout a zničit ho. Niam jim poskytl přístupové kódy, aby mohli přetížit ZPM. Město explodovalo v momentě, když unikali Jumperem pryč. Bohužel bylo potřeba na zničení města přetížit všechna ZPM, takže si nemohli žádné vzít (SGA 3x05 Potomci).
Antická loď třídy Aurora jménem Tria, která měla porouchaný a neopravitelný hyperpohon, používala jedno ZPM pro napájení svého podsvětelného pohonu, díky němuž cestovala téměř rychlostí světla z galaxie Pegas do Mléčné dráhy. Díky teorii relativity to znamenalo, že pro antickou posádku plavidla uplynulo jen velmi málo času. Poté, co byla posádka zachráněna Daedalem a vrátila se do svého města, Lanteáni nad Atlantidou převzali kontrolu a požádali expedici, aby město opustila. Díky svému ZPM mohli opět napájet město a zadat adresu přímo na Zemi. Poté, co Atlantidu napadli Asuřané a následně nad ní převzali kontrolu, připojili nejméně dvě další ZPM pro napájení hvězdného pohonu. Sheppardovu týmu se podařilo Asuřany zničit a získali tak jejich ZPM. Přes vehementní protesty Dr. McKaye, byla poslána dvě ZPM na Zemi, jedno pro napájení základny v Antarktidě a druhé pro napájení Odyssey. Zbývající ZPM bylo následně použito k propojení se štíty Daedala, aby odklonili výtrysk koronální hmoty z místní hvězdy, který mířil na Lanteu. Toto ZPM se téměř vyčerpalo, když Asuřané napadli Atlantidu pomocí satelitní zbraně. Bylo použito společně s geotermální energií k úniku z Lantey, ale nakonec dosáhlo kritické úrovně energie a zanechalo Atlantidu ve volném vesmíru (SGA 3x10-11 Návrat, 3x12 Ozvěny, 3x20 Zaútočit první, 4x01 Unášeni proudem).
Bez energie a ve vesmíru museli členové expedice získat někde další ZPM, aby mohli přistát na nějaké planetě. Asuras od nich nebyl daleko, a tak se je pokusili infiltrovat, aby alespoň jedno ZPM získali. To se jim podařilo a se štěstím unikli. Dr. Weirová tam ovšem zůstala. Po úspěšném absolvování mise zapojili ZPM a zprovoznili tak hvězdný pohon. Expedice pak dokončila svou cestu na planetu M35-117, která sloužila pro Atlantidu jako nový domov. ZPM pak opět napájelo Atlantidu dostatečným množstvím energie, která vyhovovala jejich potřebám (SGA 3x20 Zaútočit první, 4x01 Unášeni proudem, 4x02 Záchranné lano).
Když Wraithi bojovali po boku Tau'riů a Cestovatelů v bitvě o Asuras, Toddovi se podařilo ukrást několik ZPM z Asurasu těsně před tím, než byla planeta zničena. Tři byly použity jako zdroj energie pro wraithské klonovací zařízení, aby Wraithi zvýšili svůj počet k porážce Tau'riů stejným způsobem, jako to udělali dříve ve válce proti Antikům. Tato ZPM byla pravděpodobně zničená i se zařízením, když do něj narazil expedicí ukořistěný mateřský úl. Todd také použil neznámý počet ZPM k napájení mateřského úlu, když konečně zjistili, jak je s ním propojit. To způsobilo, že ZPM poháněný úl byl prakticky nezničitelný. Jeho několikanásobně silnější trup podpořený vlastní regenerací byl prakticky neprostupný jakýmkoliv útokem, včetně asgardských, plazmových, paprskových zbraní, které předtím normální úl bez problémů zničily. Jeho zbraně pak mohly prorazit štíty lodě BC-304 během několika sekund a hyperpohon byl schopný mezigalaktického cestování. ZPM poháněný úl byl tak silný, že byl schopen odolat Atlantidě při plném výkonu a vyhrát nad ní a jedině výbuchem jaderné hlavice uvnitř úlu, ho mohli zničit. Pravděpodobně byla ZPM zničena i s ním (SGA 4x11 Všechny mé hříchy budou vzpomenuty, 4x12 Válečná kořist, 5x20 Nepřítel před branami).
Vzhledem k tomu, že byl Todd svými podřízenými zrazen a ti mu vzali ZPM poháněný úl, kontaktoval expedici Atlantida, aby je informoval o této nové hrozbě. Todd potřeboval, aby Atlantida zastavila nebezpečný vylepšený úl prostě proto, že on sám už nad ním nemohl mít kontrolu, což silně ohrožovalo jeho megalomanskou touhu po moci. Krom toho motiv pomsty byl pro něj také silný. Po neúspěchu zastavit ZPM poháněný úl dal nakonec Todd expedici informace, kde naleznou další ukořistěná ZPM. Expedice ZPM našla a díky nim mohla Atlantida odstartovat k Zemi, aby ZPM poháněný úl zastavila. Hyperpohon měl sice potíže, ale nakonec se dostali k Zemi pomocí experimentálního pohonu červí díry. I přes to, že měla Atlantida díky ZPM skoro maximum energie, postrádala palebnou sílu k porážce ZPM poháněného úlu. Atlantida začala ztrácet orbitu na úkor větší palebné síly, ale i to nestačilo. Po zničení ZPM poháněného úlu se jí nepodařilo získat zpět orbitu a musela přistát poblíž San Franciska, kde se zamaskovala, a veškeré lodní trasy byly odkloněny, aby se zajistilo utajení programu hvězdné brány. Nakolik se ZPM vybila, není známo, ale město mělo díky nim určitě ještě hodně energie, protože se muselo vrátit do galaxie Pegas díky pojistce, kterou tam Lanteáni zanechali (SGA 5x20 Nepřítel před branami, Stargate Atlantis: Extinction).
Zákulisí
- Americké postavy vyslovují v SG-1 a Atlantidě písmeno „Z“ ve zkratce „ZPM“ jako „Zee“, zatímco Dr. Rodney McKay, původem Kanaďan a další členové expedice, vyslovují „Z“ jako „Zed“. Toto bylo odhaleno hned v první epizodě Stargate: Atlantis. Je to způsobenou jinou výslovností písmene „Z“ v britské a americké angličtině.
- Název „modul nulového bodu“ dali zařízení Tau'riové. Není známo, jak mu říkali Antikové a Asuřané. Antikové i Asuřané se tvářili zmateně, když slyšeli toto pojmenování, takže je jasné, že jejich pojmenování bylo zcela odlišné. Antický termín mohl být klidně „Potentie“, který používalo i Bratrstvo patnácti, které jedno ZPM uchovávalo pro samotné Lanteány.
- V technickém žurnálu MGM se uvádí, že v rámci modulu existuje singularita, což poněkud odporuje popisu ZPM v seriálu. Je ovšem možné, že singularitou se rozumí buď červí díra, která ovlivňuje podprostor kvantové kapsy nebo samotná kvantová kapsa, spíše než srdce černé díry.
Projekt Arcturus
Projekt Arcturus byl pokusem Antiků čerpat energii nulového bodu z našeho vesmíru. Cílem bylo nahradit ZPM. Sám Rodney McKay řekl, že se jedná o nevyčerpatelný zdroj energie, něco, vedle čeho by ZPM vypadalo jako alkalická baterie. Zelenka zase řekl, že pokud by se projekt Arcturus pokoušel získat energii vakua z našeho časoprostoru, pak by disponoval množstvím energie jako celý vesmír.
Přehled
Projekt Arcturus byl schopen generovat astronomické množství energie. Dr. Rodney McKay spekuloval, že pouhých 50 % maximálního výkonu vyprodukuje zhruba stejně energie jako 12 ZPM najednou. Na rozdíl od ZPM, které extrahuje energii nulového bodu z uměle vytvořené oblasti subprostoru, projekt Arcturus byl pokusem o odebírání energie nulového bodu z našeho vlastního vesmíru. Jádrem projektu Arcturus je malá bílá koule s šesti hroty, která se nachází uvnitř ohromné kopulovité místnosti. Tento prostor je obklopen energetickým udržovacím polem a projekt Arcturus extrahuje energii nulového bodu v rámci této oblasti. Podle slov Dr. Radka Zelenky by případně mohl vyprodukovat tolik energie, jako samotný vesmír. Projekt Arcturus byl popisován jako poslední velký objev Antiků po objevech povznesení a hvězdné brány. Bohužel ho nedokázali dovést do konce (SGA 2x06 Všemohoucí).
Tým Atlantidy později revidoval tento proces, aby vyzkoušel extrahovat energii nulového bodu z alternativního vesmíru pomocí hmotového mostu, kterému se také říkalo časoprostorový most. Právě propojením s alternativním vesmírem se mohl vyřešit problém s exotickými částicemi, které trápily původní projekt, jehož rozvíjení také Antikové zanechali, neboť nebyli schopni problém vyřešit (SGA 3x08 McKay a paní Millerová).
Projektem Arcturus se napájela velmi výkonná energetická zbraň, která byla schopna lehce zničit wraithský mateřský úl. Na rozdíl od mnoha jiných zbraní byla přímo připojena k nevyčerpatelnému zdroji energie, takže mohla nepřetržitě střílet a tím i snadno ničit veškeré lodě na orbitě planety. Zbraň projektu Arcturus chránila Dorandu proti wraihským útokům a dokázala zničit celou jejich flotilu. Bylo prokázáno, že asgardský štít na Daedalovi odolával přinejmenším omezenému počtu zásahů ze zbraně napájené z projektu Arcturus, když kryl Jumper (SGA 2x06 Všemohoucí).
Historie
Zhruba před 10 000 lety započali Lanteáni pracovat na projektu Arcturus na planetě Doranda. Lanteáni byli v té době už 100 let ve válce s Wraithy. Projekt Arcturus byl původně určen k napájení zbraně lidu Dorandy.
Vědci, kteří pracovali na projektu, se necítili připraveni k testování v bojových podmínkách, ale neměli na vybranou, když přiletěla flotila Wraithů. Projekt Arcturus však selhal. Extrakce energie nulového bodu z prostoru našeho vesmíru drasticky změnila zákony fyziky v rámci tohoto prostoru. To mělo za následek kontinuální vytváření a zanikání exotických částic v udržovacím poli. Když byly vytvořeny exotické částice v prostoru s radikálně odlišnými fyzikálními zákony, jejich chování nebylo možno v tomto prostoru a čase předvídat a udržovací pole s nimi začalo reagovat, čímž došlo k jeho postupnému selhávání a pole začalo uvolňovat velmi silnou radiaci.
Během původního testu působila energetická zbraň na Dorandě jako ventil na vypuštění přebytečné energie, aby se zabránilo katastrofickému přetížení. To prováděla tak, že střílela na náhodné cíle do vesmíru. Lanteánům, kteří pracovali na projektu Arcturus, se nakonec podařilo s vypětím všech sil zbraň vypnout, ale bylo už příliš pozdě, protože kromě likvidace wraithské flotily na oběžné dráze zničila také povrch planety. Díky systému automatického řízení udržovacího pole, který Lanteáni měli k dispozici, přetížení nakonec skončilo, ale s masivním výbojem tvrdého záření, které zabilo téměř okamžitě všechny vědce (SGA 2x06 Všemohoucí).
V současnosti pak expedice Atlantidy nalezla v databázi adresu hvězdné brány na Dorandě. Po objevu Lanteánské základny na planetě, jediné stavby, která byla neporušená, se Dr. Rodeny McKay a tým vědců pokusili dokončit jejich práci, ale to ještě nevěděli o problému exotických částic. Při prvním spuštění projektu Arcturus došlo k přetížení a udržovací pole se roztáhlo až do přístupového tunelu, kde byl zrovna Dr. Collins, který se pokoušel ručně udržovací pole stabilizovat. Ohromná radiace, která se při přetížení uvolnila, Collinse ihned zabila. Byl hned popálený na více než 90 % povrchu těla.
I přes protesty Dr. Weirové a jiných vědců McKay usiloval o poslední pokus, protože byl přesvědčený, že našel řešení. Snažil se tentokrát ručně nastavit udržovací pole, aby vykompenzoval odchylky vznikající při tvorbě exotických částic, ale opět se mu to vymklo z ruky. Jeho pokus selhal a došlo ke katastrofickému přetížení, které bylo mnohem větší než v předešlých dvou případech. Aby se uvolnila přebytečná energie a přetížení se snížilo, začala zbraň opět střílet na náhodné cíle ve vesmíru, ale bohužel to nestačilo a energie nadále exponenciálně rostla.
Díky zásahu Daedala se podařilo McKayovi a Sheppardovi uniknout bránou, ale pro projekt Arcturus už bylo pozdě. Vzhledem k tomu, že před tím Rodeny vyřadil monitorovací systém udržovacího pole, protože ho nastavoval ručně, nezbylo tam nic, co by zbraň automaticky vypnulo. Napájecí zdroj se přetížil a způsobil masivní výbuch, který zničil celou planetu a část její sluneční soustavy. Při pokárání Weirovou za zničení tří čtvrtin dorandského systému, McKay (ve své klasické pompézní přesnosti) namítal, že to bylo vlastně pět šestin. Nicméně, většina lidí odkazovala prostě na velké selhání McKaye, protože zničil celý hvězdný systém (SGA 2x06 Všemohoucí).
Geotermální energie
Mobilní vrtná plošina / Základna Taranis
Geotermální energie je tvořena tepelnými zásobami uloženými nebo generovanými pod povrchem planety. Jedná se tedy o využití přírodních zdrojů a jde především o to, jak tyto zdroje využít a přeměnit v energii, která je zapotřebí v různých technologiích. Takováto energie byla značně využívána právě Antiky, především na jejich základně Taranis a pak také mobilní vrtnou plošinou pod Atlantidou na Lantee (SGA 2x19 Peklo, 3x18 Ponoření, 3x20 Zaútočit první).
Mobilní vrtná plošina
Mobilní vrtná plošina, kterou postavili Lanteáni během války s Wraithy, byla podvodní vrtná stanice. Stanice byla použita k vrtání do kůry planety pod oceánem, aby Lanteáni získali geotermální energii a k Atlantidě ji dopravovali kabelem. Stanice je schopna pohybovat se na dně oceánu a dokáže najít nové tepelné kapsy v kůře Lantey. Provrtáním do těchto tepelných kapes pak poskytovala pro Atlantidu dodatečnou energii, která byla potřeba především při obléhání Altantidy Wraithy ke konci války. Stanice je vybavena obytnými prostory pro Antiky, kteří by zde museli dlouhodobě pobývat, stejně jako nouzovými systémy, jako jsou silová pole. Stanice má také přístup k podvodnímu hangáru a obsahuje přetlakové skafandry, které vydrží ohromný tlak na dně oceánu a používají se k provádění oprav na vnější straně stanice.
Stanice byla z nějakého neznámého důvodu nakonec Lanteány opuštěna. Později ji našla expedice Atlantidy, spolu s utopeným wraithským křižníkem. Bylo zjištěno, že na křižníku přežila wraithská královna 10 000 let, dokázala přeplavat velkou vzdálenost až do podvodního hangáru plošiny, aby se pokusila najít způsob, jak opustit Lanteu. Nastavila také autodestrukci na palubě svého křižníku, který kdyby vybuchl, zničil by část Lantey díky své poloze nad tenkou oblastí kůry planety. Stanice byla neaktivní až do doby, než ji expedice reaktivovala k napájení štítu a hvězdného pohonu Atlantidy poté, co byla napadena Asuřany a potřebovala utéci z Lantey. Rodney McKay předpokládal, že stanice během tohoto manévru utrpěla vážné poškození (SGA 3x18 Ponoření, 3x20 Zaútočit první).
Základna na Taranis
Základna na Taranis byla základna postavená Lanteány během války s Wraithy. Základna byla umístěna v centru neaktivního supervulkánu a chlubila se štítem, který byl poháněn právě geotermální energií. Vlastně všechno v základně bylo poháněné geotermální energií, o čemž svědčí i rozsáhlá potrubí vedoucí teplo do základny ze supervulkánu, která jsou zvenku vidět. Mimo jiné základna sloužila také jako dok pro opravy lodí lanteánské flotily, a jedna z nich, válečná loď Hippoforalcus, tam dokonce zůstala, když Lanteáni uprchli na Zemi.
Nakonec byla základna Taranis osídlena lidmi, kteří začali studovat lanteánskou technologii, kterou tam po sobě Lanteáni zanechali, a používali štíty, aby se ochránili před Wraithy. Geotermální energie je sice pěkná věc, ale musí se používat tak, aby nedošlo k narušení tlaku v lávových proudech pod povrchem a o to víc, když se jedná o supervulkán. Stačila malá chyba a vše bylo ztraceno. A to se právě stalo. Bohužel, Taranisané měli štít v plné síle neustále aktivní poté, co se dozvěděli, že Wraithi opustili svůj hibernační cyklus předčasně. To způsobilo tepelný tlak uvnitř supervulkánu a ten přerostl do té míry, že se supervulkán stal znovu aktivní a chystal se vybuchnout zrovna v době, když expedice Atlantidy objevila taranskou základnu. Výsledná exploze zničila celou základnu a většina kontinentu, na kterém se základna nacházela, byla roztavena. Planeta se stala neobyvatelnou po staletí, takže Taranisané se museli přestěhovat jinam (SGA 2x19 Peklo).
Krystalový napájecí článek
Krystalové napájecí články jsou energetické zdroje vytvořené Antiky (pravděpodobně podobné bateriím), které dodávají velké množství energie jejich přenosným technologiím, stejně jako technologiím Asuřanů, včetně jejich zbraní. Jsou schopny napájet energií zbraně, které mohou zabít člověka jediným energetickým pulsem, což naznačuje, že jejich výkon je mnohem větší než výkon nejmodernějšího pozemského ekvivalentu. Není známo, zda se dají tyto krystaly dobíjet, nebo jestli generují nějakým způsobem svou vlastní energii, ale je pravděpodobnější spíše ta první možnost.
Při neopatrné manipulaci u nouzového připojení k pozemské technologii může článek pěkně zajiskřit a uživatele pořádně kopnout. Antikové mají ještě jiný podobný typ krystalového článku vytvořený po svém návratu na Zemi. Ten je schopen napájet po velmi dlouhou dobu např. Merlinův přístroj Plášť krále Artuše. Oriové používají podobné krystaly pro napájení tyčových zbraní svých vojáků. Bylo prokázáno, že krystal z tyčových zbraní orijských vojáků mohl napájet zařízení Plášť krále Artuše, ale krystaly jsou větší než ten, co byl v samotném zařízení (SG-1 10x12 Čára v pásku, 10x13 Cesta, po níž jsme se nevydali).
Naquadah
Naquadah je vzácný. Jedná se o supertěžký minerál, který díky svým převážně energetickým vlastnostem využívalo hodně pokročilých ras. Jeho nejzákladnější použití je k výrobě zbraní. Naquadah je schopen znásobit energii, čímž se stane extrémně explozivní, pokud je spojen s výbušninami. Díky svým jedinečným vlastnostem tvoří naquadah základ pro mnoho pokročilých technologií, jako jsou např. hvězdné brány. Samotné hvězdné brány jsou složeny téměř výhradně z naquadahu. Naquadah je také přítomný v krevním řečišti Goa'uldů, což jim umožňuje ovládat své technologie a rozpoznat přítomnost dalších symbiontů. Goa'uldi mají těžební program naquadahu na mnoha planetách. Jeho rafinovaná forma, tzv. naquadah zbraňové kvality, je nesmírně cenný a často se používá jako měna. Naquadah zbraňové kvality je tak hmotný, že dva Jaffové jsou schopni uzvednout na nosítkách jen několik cihliček, což naznačuje, že je naquadah patrně ještě hmotnější než srovnatelné množství zlata. Alternativní formy naquadahu pak zahrnují tekutý naquadah, který se používá k napájení Goa'uldských tyčových zbraní a těžký tekutý naquadah, který byl použit k napájení satelitů AG-3.
Vlastnosti naquadahu
Naquadah je supertěžký minerál neznámého složení, a má supravodivé vlastnosti, takže se v něm dá kumulovat energie. Vydává jedinečný energetický podpis, který uměli detekovat Goa'uldi, bývalí hostitelé Goa'uldů, Jaffové, Tok'rové a Cassandra Fraiserová, které zůstal v krvi naquadah po výbušnině. Nicméně velké dávky léků mohou tuto schopnost potlačit. Takto vnímavá osoba např. pod vlivem silných sedativ neucítí nic, respektive nezjistí přítomnost naquadahu. Také ruční senzory, jako byly třeba na Prometheovi, dokážou detekovat tento jedinečný energetický podpis naquadahu. Energie uložená v naquadahu může být uvolňována poměrně efektivně. Malé množství naquadahu může být absorbováno do krevního řečiště některých tvorů, aniž by je to zabilo. To se např. stalo Goa'uldům. Díky energii obsažené v naquadahu v krevním řečišti hostitele a symbionta a spojením s bioelektrickými impulsy hostitelova těla, mohou Goa'uldi ovládat technologii pouhým dotykem. Bylo konstatováno, že je to podobné jako u křemene, který má podobné piezoelektrické vlastnosti. Naquadah měla později v krvi i major Samantha Carterová, a byla proto odolná proti anestezii. Také je známo, že velkým množstvím naquadahu nemohou proniknout rádiové signály.
Naquadah je schopný vydržet opakovanou zátěž v blízkosti aktivní červí díry, zatímco titan vydrží v těchto podmínkách jen několik minut. Nejtvrdší známá látka ve vesmíru je Asgardy vytvořená slitina sestávající z uhlíku, trinia a naquadahu. Tekutý naquadah umožňuje opakovaně střelbu pomocí velmi účinných energetických střel. Izotopová varianta naquadahu, která se nazývá naquadria, dokáže absorbovat mnohem více energie, ale je radioaktivní. Tu uměle vytvořil Goa'uld Thanos na Langaře, první planetě, na které byla objevena a je zatím v současné době jedinou známou planetou, na které se nachází. Planeta P4X-351, na které byla pozemská základna Icarus, a ještě jedna neznámá planeta jí podobná, také měly naquadriové jádro. Obě planety byly zničeny při zadání adresy s devíti symboly na antickou loď Destiny, která měla první verzi brány. Carterová věřila, že naquadria může být použita k řešení technologie hyperpohonu, stejně jako štítů. Naquadah prudce reaguje s draslíkem a výsledkem je masivní exploze, která má potenciál jako jaderná bomba.
Tekutý naquadah
Tekutý naquadah je zkapalněná forma tohoto minerálu. Je to tekutina zelenožluté barvy, kterou můžeme např. vidět v malých lahvičkách sloužících jako zdroj energie pro goa'uldskou tyčovou zbraň. Vzácná forma tzv. těžkého tekutého naquadahu byla také použita k pohonu satelitů AG-3. Tekutý naquadah byl použit i u pozemských naquadahových generátorů. Je velmi pravděpodobné, že Antikové používali do určité míry ve své technologii tekutý naquadah, protože plukovník O'Neill dokázal s pomocí antických znalostí zkonstruovat energetické posilující zařízení využívající tekutý naquadah. Jedna lahvička tekutého naquadahu, kterou vyjmul z goa'uldské tyčové zbraně, měla dost energie na to, aby mohla být na bráně zadána adresa s osmi symboly do jiné galaxie (SG-1 2x15 Pátá rasa, 4x17 Absolutní moc).
Využití naquadahu Antiky
Antikové poprvé prakticky využili tohoto nerostu k vytvoření své sítě meziplanetárních hvězdných bran, které byly zkonstruované skoro výhradně z rafinovaného naquadahu, čímž se staly neuvěřitelně odolné a schopné absorbovat energii potřebnou k udržení stabilní červí díry nejen v rámci galaxie, ale i mezi galaxiemi. Antikové používali naquadah také při stavbě svých vesmírných lodí. Naquadah byl použit spolu s kamenem k vytvoření mnoha antických staveb v Mléčné dráze. Vzhledem k tomu, že Antikové použili naquadah ke stavbě hvězdných bran a ke stavbě základen na planetách, které jsou na něj bohaté, vysvětluje to, jak Goa'uldi získali přístup k tomuto neuvěřitelně vzácnému minerálu. Plukovník Jack O'Neill kdysi vytvořil energetické posilující zařízení díky znalostem Antiků. To naznačuje, že Antikové kdysi využívali naquadah i pro výrobu elektrické energie (SG-1 1x01-02 Děti bohů, 1x15 Singularita, 2x02 Při výkonu služby, 2x06 Thorův vůz, 2x15 Pátá rasa, 4x01 Malá vítězství, 4x08 První hostitelé, 7x07 Nepřátelský důl).
Zákulisí
- Naquadah byl pojmenován po městě Naqada v Egyptě. Dá se tedy najít v egyptské historii. Arabské sloveso نقد (Naqada) znamená „on vetoval“.
- V původním filmu Hvězdná brána a v pilotu Děti bohů bylo řečeno, že byla hvězdná brána vyrobena z křemencového materiálu. Později se v sérii potvrdilo, že jsou brány vyrobeny z naquadahu.
- Slovo „naquadah“ bylo poprvé použito v epizodě „Singularita“ bez jakéhokoliv vysvětlení, jak a kdy byl minerál nalezen a pojmenován. Logicky, Teal'c odhalil název minerálu, když přeběhl k Tau'riům. Minerál byl původně představen jako silná přísada pro výbušniny ve filmu Hvězdná brána, ale nikdy zde nebyl přímo pojmenován.
- Existuje několik různých transkriptů slova naquadah, včetně naqahdah a Naquada. Verze Naquadah je používána ve většině oficiálních zdrojů, takže jsme ji převzali pro účely tohoto článku.
Oči Goa'uldů
Apophisovo oko / Ba'alovo oko / Balorovo oko
Osirisovo oko / Ra'ovo oko / Tiamatino oko
I když vás může název trochu zmást, jedná se opravdu o antickou technologii. Poté, co byl Anubis poražen ostatními Vládci soustavy, bylo těmto mocným Goa'uldům dáno za odměnu šest krystalů. Tyto krystaly, které Goa'uldi pojmenovali oči, dostali Vládci soustavy Apophis, Ba'al, Balor, Osiris (Usirev), Ra a Tiamat. Každý z krystalů sám o sobě byl velmi silný a ukrýval velký energetický potenciál, ale pokud byly použity společně, jejich síla se zdesetinásobila. Proto si každý Goa'uld ten svůj chránil a později schoval, aby se jej někdo jiný nemohl zmocnit a použít jej proti němu. Když se však Anubis vrátil, podařilo se mu nakonec shromáždit všech šest očí, které použil jako zdroj energie pro svou superzbraň na palubě své mateřské lodi. Pomocí nich se mu podařilo zničit spojeneckou flotilu zbývajících Vládců soustavy u Abydosu a pak samotný Abydos. Oči byly nakonec zničeny, když se Tau'riům podařilo zlikvidovat jádro napájení superzbraně poté, co se Anubis pokoušel zničit planetu Vis Uban, kde se nacházely ruiny stejnojmenného antického města. Vzhledem k tomu, že byly oči použity k napájení Anubisovy superzbraně, můžeme s jistotou říci, že byly vytvořeny Antiky původně jako zdroj energie, ovšem účinnější než krystalový napájecí článek (SG-1 6x22 Kruh se uzavírá, 7x01 Návrat ztraceného syna).
Apophisovo oko
Apophisovo oko je jeden ze šesti krystalů, které Goa'uldi používali jako zdroje energie. Anubisovi se podařilo toto oko najít a použít ho k napájení superzbraně na palubě své mateřské lodi. Pomocí šesti očí se mu podařilo zničit spojeneckou flotilu zbývajících Vládců soustavy u Abydosu a pak samotný Abydos. Oko bylo nakonec zničeno, když se Tau'riům podařilo zničit jádro napájení superzbraně poté, co se Anubis pokoušel zničit planetu Vis Uban (SG-1 6x22 Kruh se uzavírá).
Ba'alovo oko
Ba'alovo oko je jeden ze šesti krystalů, které Goa'uldi používali jako zdroje energie. Anubisovi se podařilo toto oko najít a použít ho k napájení superzbraně na palubě své mateřské lodi. Pomocí šesti očí se mu podařilo zničit spojeneckou flotilu zbývajících Vládců soustavy u Abydosu a pak samotný Abydos. Oko bylo nakonec zničeno, když se Tau'riům podařilo zničit jádro napájení superzbraně poté, co se Anubis pokoušel zničit planetu Vis Uban (SG-1 6x22 Kruh se uzavírá).
Balorovo oko
Balorovo oko je jeden ze šesti krystalů, které Goa'uldi používali jako zdroje energie. Anubisovi se podařilo toto oko najít a použít ho k napájení superzbraně na palubě své mateřské lodi. Pomocí šesti očí se mu podařilo zničit spojeneckou flotilu zbývajících Vládců soustavy u Abydosu a pak samotný Abydos. Oko bylo nakonec zničeno, když se Tau'riům podařilo zničit jádro napájení superzbraně poté, co se Anubis pokoušel zničit planetu Vis Uban (SG-1 6x22 Kruh se uzavírá).
Osirisovo (Usirevovo) oko
Osirisovo oko je jeden ze šesti krystalů, které Goa'uldi používali jako zdroje energie. Anubisovi se podařilo toto oko najít a použít ho k napájení superzbraně na palubě své mateřské lodi. Pomocí šesti očí se mu podařilo zničit spojeneckou flotilu zbývajících Vládců soustavy u Abydosu a pak samotný Abydos. Oko bylo nakonec zničeno, když se Tau'riům podařilo zničit jádro napájení superzbraně poté, co se Anubis pokoušel zničit planetu Vis Uban (SG-1 6x22 Kruh se uzavírá).
Ra'ovo oko
Ra'ovo oko je jeden ze šesti krystalů, které Goa'uldi používali jako zdroje energie. Ra toto oko využíval jako svůj starověký egyptský symbol, podle kterého byl uctívaný jako Bůh Slunce. Ra ukryl tento krystal v tajné komnatě v pyramidě na Abydosu. Když tým SG-1 zjistil, že se Anubis snaží získat všechny oči Goa'uldů pro svou superzbraň a chybělo mu už jen Ra'ovo oko, cestoval na Abydos, aby ho našel. Anubis už byl ovšem na orbitě, tak se hledání oka zkomplikovalo přílivem jeho vojáků na planetu. Týmu se nakonec podařilo najít tajnou komnatu a v ní Ra'ovo oko, ovšem za cenu života Skaary, kterému se ale podařilo povznést. Na Ra'ově oku byl dokonce vyleptán symbol boha Ra. Anubis vyhrožoval, že pokud mu oko nedají, zničí Abydos, a proto mu oko O'Neill velmi neochotně dal. Anubis je začlenil k ostatním a použil je k napájení superzbraně na palubě své mateřské lodi. S mocnou superzbraní zlikvidoval spojeneckou flotilu lodí zbývajících Vládců soustavy a samozřejmě nedodržel své slovo a zničil i Abydos. Oko bylo nakonec zničeno, když se Tau'riům podařilo zničit jádro napájení superzbraně poté, co se Anubis pokoušel zničit planetu Vis Uban (SG-1 6x22 Kruh se uzavírá).
Tiamatino oko
Tiamatino oko je jeden ze šesti krystalů, které Goa'uldi používali jako zdroje energie. Tento krystal byl klenot, kterým byl posedlý goa'uldský Ashrak Marduk, protože mu oko mělo poskytnout magickou moc. Mardukovi se nakonec podařilo získat Tiamatino oko, jenže jeho kněží se proti němu vzbouřili a uvěznili ho spolu s okem v sarkofágu v pyramidě. Když mělo Rusko svůj vlastní program hvězdné brány, zjistilo, kde se Tiamatino oko nachází a vyslalo tam vlastní tým, aby oko získal. Nikdo se ale už nevrátil, protože členové týmu byli uvězněni v pyramidě. Později se snaží najít ztracený ruský tým SG-1 spolu s dalším ruským týmem. Když se jim podaří dostat do pyramidy, jsou také uvězněni. První ruský tým je nalezen mrtvý. Plukovníkovi Alexi Zukhovi se nakonec podaří najít Tiamatino oko, ale Ashrak Marduk utekl ze sarkofágu, když ho první tým otevřel a převzal tělo majora Sergeje Vallarina. Nakonec je Marduk společně s Tiamatiným okem zasypán kamením po vhození granátu. Týmu se nakonec pomocí transportních kruhů podaří uniknout z pyramidy. Anubisovi se později podařilo nějak toto oko získat z trosek a použít ho k napájení superzbraně na palubě své mateřské lodi. Pomocí této superzbraně se mu podařilo zničit spojeneckou flotilu zbývajících Vládců soustavy u Abydosu a pak samotný Abydos. Oko bylo nakonec zničeno, když se Tau'riům podařilo zničit jádro napájení superzbraně poté, co se Anubis pokoušel zničit planetu Vis Uban (SG-1 5x08 V hrobce, 6x22 Kruh se uzavírá).
Reaktorové jádro studené fúze
Reaktorové jádro studené fúze je zdrojem energie, který Antikové používali ve svých zadávacích zařízeních hvězdných bran (DHD). Mnoho se o této technologii neví. Antikové pravděpodobně používali studenou fúzi k napájení DHD z toho důvodu, že se jedná o čistou energii s téměř nikdy nekončícím zdrojem energie. Nicméně, tato zařízení nedodávají dost energie k vytvoření intergalaktické červí díry. I když se tedy jedná o téměř nevyčerpatelný zdroj energie, nedokáže vytvořit najednou více energie, než může mít v sobě plně nabité ZPM (SG-1 2x15 Pátá rasa).
Poznámka
Že využívají DHD jako zdroj energie studenou fúzi, víme ze schématu DHD, který vyhotovil plukovník O'Neill, když měl v mozku nahrané vědomosti Antiků. Na schématu je v kroku „E“ uvedeno: „Jste připraveni k zapnutí přístroje a DHD bude opět funkční, jen co se za pár minut nabije reaktorové jádro studené fúze“.
Solární energie
Solární články / Solární energetické kolektory
Solární energie je zářivá energie z hvězd, která se shromažďuje pomocí různých zařízení, jež ji potom distribuují tam, kam je potřeba. Solární energie je přeměňována na elektřinu pomocí fotovoltaiky, nebo jiných solárních a tepelných zařízení.
Solární energie se využívá také na Zemi, ale je využívána i jinými rasami, protože je to energie, která se dá celkem snadno získat na každé planetě, kterou ozařuje nějaká hvězda a samozřejmě toho využila několikrát i tak vyspělá rasa, jako jsou Antikové.
Solární články
Tuto technologii jsme sice přímo neviděli, ale víme jistě, že ji Atlantida měla, takže s největší pravděpodobností jí disponovaly i ostatní městské lodě. Atlantida může být napájena mimo jiné i solární energií z místní hvězdy pomocí solárních článků, které jsou ve městě rozmístěné především v místech městských mol. Rodney McKay o nich mluvil chvíli po příchodu expedice na Atlantidu a také o nich víme z alternativní časové linie, když se na Atlantidu do 48 000 let vzdálené budoucnosti dostal podplukovník Sheppard. Když McKay zjistil, že se z místní hvězdy stává červený obr a atmosféra bude spálená dříve, než bude moci Sheppard opustit stázovou komoru, musel využít i solární články, aby spolu s Mark XII naquadahovým generátorem měl dost energie pro stázovou komoru, senzory dlouhého dosahu a především štít, který byl díky brzkému vyhoření atmosféry nezbytný. Díky tomu, že se z hvězdy stával červený obr, tak mohly solární články postupem času hromadit stále více a více energie a bylo jí pak dostatek k provedení plánu, kdy se Sheppard mohl vrátit do své časové osy (SGA 4x20 Poslední muž).
Solární energetické kolektory
Kromě městských lodí Antikové využívali solární energii i na počátku mezihvězdného cestování, na konstrukčních lodích a na Destiny, která konstrukční lodě následovala. Destiny a konstrukční lodě jsou schopny absorbovat solární energii a také ji přímo využít pro své fungování solárními kolektory, které byly výklopné ze spodních částí lodí. S aktivními štíty může loď sama vletět do nižších vrstev atmosféry hvězdy, přičemž část hvězdné energie je sesbíraná a uložená pomocí kolektorů. Nicméně Destiny byla stavěna pro sbírání energie z hvězd podobných Slunci a velmi horké hvězdy, jako jsou třeba modří obři, mohou Destiny poškodit, nebo i zničit a pokud ne, tak rozhodně během dobíjení vlivem vysoké teploty na palubě nepřežije žádný člověk, pokud není chráněn skafandrem. Destiny sice může i nadále využívat modré obry k dobíjení energie pomocí kolektorů, jakkoliv s rizikem poškození a vynaložení obrovského tlaku na štíty. Loď provádí dobíjení automaticky, kdykoli klesne úroveň její energie pod určitou mez, ale může se také dobíjet kdykoli, když je příležitost, jako například, když Destiny sledovala konstrukční loď do hvězdy, aby se zbavily berzerker dronů.
Během dobíjecího cyklu má Destiny teoreticky neomezené množství energie, protože energie je doplňována téměř tak rychle, jak rychle může být vynaložena. V době příchodu expedice na Destiny byla hladina energie kriticky nízká, a tak tuto metodu načerpání nové energie loď brzy zahájila automaticky. Po vstupu lodi do svrchních vrstev atmosféry hvězdy se vysunou ze spodní části lodi solární energetické kolektory a pomocí nich načerpá loď novou energii přímo z hvězdy. Bohužel vzhledem k tomu, jak je Destiny stará a poškozená, účinnost těchto energetických kolektorů je v dnešní době už jen 40 % jejich původní maximální kapacity.
Proto také při již tak malé kapacitě není schopna loď zadat adresu brány s devíti symboly, i když je plně nabita, ale ostatní systémy, jako podpora života, zbraně, štíty a další, běží normálně, i když s největší pravděpodobností pracují s nižší účinností, než jak by pracovaly na nové lodi. IOA chtěla využít tuto metodu a převést tuto energii k bráně, aby se pokusili zadat Zemi. Nicméně Nicholas Rush tento projekt sabotoval. Později Eli Wallace zjistil, že tento plán mohl být daleko ničivější, než si mysleli. Také když se snažili zadat Zemi přímo při dobíjení energie z hvězdy, pokus skončil neúspěchem, i když došlo ke spojení, protože erupce hvězdy mají vliv na utvoření červí díry. Jedna taková erupce poslala posádku do jiného času (SGU 1x04 Temnota, 1x05 Světlo, 2x10 Oživení, 2x12 Dvojí osud, 2x19 Blokáda).
Zdroje energie
Stránka: 1 2 3 4 5 6
Rozcestník Alteránské, Antické, Lanteánské technologie
Autor: Scimani, Korekce: HWG, © 2016, e-mail: scimani@sg-portal.eu