Vesmírné lodě a plavidla - Pozemské - letadla a helikoptéry

Rozcestník pozemských vesmírných lodí a plavidel

A-10 Thunderbolt / Air Force One / Eurocopter AS 355 F2 / F-15 Eagle / F-16 Fighting Falcon / C-5A Galaxy / KC-10 Extender / MiG-29 / Přepravce raketoplánů / T-38 Talon

 


A-10 Thunderbolt

A-10 Thunderbolt

Základní specifikace

Výrobní informace
Výrobce Lidé ze Země
Design Pozemský
Třída letadlo
Technické specifikace
Délka 16,26 m
Rozpětí 17,53 m
Výška 4.47 m
Pohon 2krát General Electric TF34-GE-100A turbofans
Tah 40,32 kN každý motor
Hmotnost (prázdný) 11 321 kg
Maximální rychlost 706 km/h
Maximální výška 13 700 m
Dolet 4 150 km
Zbraňové systémy kanón 30 mm, rakety, střely vzduch-vzduch a vzduch-země, bomby a další
Ochrana infračervené klamné cíle
Posádka 1
Ostatní systémy avionika, HUD, laserové navádění, sada radarů
Použití
Účel podpůrný a obranný letoun, palebná podpora
Rok zavedení 1977
Přidružení Tau'ri
Stav stále aktivní

Popis

A-10 Thunderbolt, je americký vojenský jednomístný dvoumotorový proudový letoun, určený k poskytování blízké palebné podpory jednotkám pozemních sil (ničením tanků, obrněných vozidel a dalších pozemních cílů). Rovněž může působit jako předsunutý letoun a navádět jiné letouny na pozemní cíle. Je to první typ letounu USAF, od počátku navržený pro plnění úkolů blízké palebné podpory. Oficiální bojové jméno je odvozeno od letounu z druhé světové války "P-47 Thunderbolt", který byl velmi efektivní při plnění úkolů. V letectvu je ale častěji neoficiálně označován jako "Warthog" (prase bradavičnaté) nebo jednoduše jen "Hog" (prase). Stroje A-10 sloužící v USAF ve funkci předsunutých letadel a nosí oficiální označení OA-10.

Letoun je poháněn dvěma motory TF34-GE-100 Turbofans a toto letadlo je schopné dosáhnout rychlosti 706 km/h s výškovým vzletem max. 13 700 m a doletu 1 300 km. Jeho primární výzbroj tvoří 30 mm GAU-8 7-barel Gatling Gun, schopný trhat tanky na cáry. Alternativní výzbroj se skládá z MK-84, MK-82 bomby, zápalné zbraně, minonosky, AGM-85 řízené střely Maverick, laserem řízené chytré bomby, světlice infračerveného protiopatření, světlice elektronického protiopatření, rušící návnady, 7 cm balistické rakety, osvětlující světlice a AIM-9 SideWinder řízené střely. Takže tento letoun je opravdu napěchovaný různou výzbrojí. Náklady na výrobu jednoho takového letadla jsou v USA cca 9,8 miliónů dolarů.

Dva tyto letouny byly nasazeny v alternativní realitě, aby zničily karavan v pouštní oblasti poblíž Vegas, kde se schovával přeživší Wraith, který si tam zkonstruoval subprostorový vysílač. Letouny sice zařízení zničily i s Wraithem, ale až po tom, co byl vysílač aktivován a poslal zprávu o poloze Země, přičemž došlo k trhlině v subprostoru a dostala se do jiných realit, včetně naší (SGA 5x19 – Vegas).

Nahoru


Air Force One

Air Force One

Popis

Air Force One je označení kteréhokoliv z letounů, který používá prezident Spojených států pro dopravní účely, pro nouzové přepravy, nebo útočiště. V Dnešní době má prezidentská letecká flotila dva speciálně upravené letouny Boeing 747-200B. Označení letadel je 28000 a 29000 s Air Force označením VC-25A. Jestliže se nachází na palubě jakéhokoliv letadla úřadující prezident Spojených států amerických, rádiový volací znak tohoto letadla je automaticky "Air Force One". Na palubě letadla má prezident a jeho personál plný přístup ke všem službám, včetně komunikačních systémů, zabezpečeným i nezabezpečeným telefonním linkám, faxu a datové komunikaci, společně s fotokopírkami, tiskárnami a počítači.

Tato letadla jsou udržována a obsluhována na prezidentské letecké základně části Vzdušného vojenského velení 89. vzdušné letky, umístěné na Andrewsově letecké základně v Suitlendu, stát Maryland.

Letadlo VC-25A je schopno uletět 12 600 km, což je délka jedné třetiny obvodu Zeměkoule, bez doplnění paliva (na stránkách Bílého domu je však uváděno, že letadlo dokáže uletět až jednu polovinu obvodu Zeměkoule). Může pojmout více než 70 pasažérů. Každý z těchto letounů stál přibližně 325 milionů dolarů.

Když se Apophis a Klorel pokusili napadnout Zemi v roce 1998, generál Hammond doporučil prezidentovi, aby si vzal Air Force One a řídil z něj SGC (SG-1 2x01 – V hadím hnízdě).

V alternativní realitě byl Air Force One sestřelen goa'uldským Ha'takem, během invaze na Zemi. Prezident byl na palubě s úmyslem letět do SGC a uniknout na stanoviště Alfa (SG-1 1x20 – Paralelní svět).

V jiné alternativní realitě byl Air Force One Prométheus (viz Prométheus – historie), (SG-1 10x13 – Cesta, po níž jsme se nevydali).

Nahoru


Eurocopter AS 355 F2

Eurocopter AS 355 F2

Základní specifikace

Výrobní informace
Výrobce Lidé ze Země
Design Pozemský
Třída vrtulník
Technické specifikace
Délka 12.94 m
Rozpětí rotoru 10.69 m
Výška 3,14 m
Motor 1krát turbohřídelový Turbomeca Arriel 2B
Výkon 632 kW
Maximální rychlost 278 km/h
Maximální výška 4 600 m
Dolet 703 km
Posádka 1, max. 6 dalších osob
Ostatní systémy avionika, multifunkční displej (VEMD)
Použití
Účel civilní vrtulník pro dopravu
Rok zavedení 1979
Přidružení Tau'ri
Stav stále aktivní

Popis

Eurocopter Ecureuil (veverka) ve verzi AS 355, která je dvoumotorová, je lehký vrtulník, vyráběný francouzskou firmou Aérospatiale, která je dnes členem skupiny Eurocopter Group. Vývoj začal na počátku sedmdesátých let za účelem nahrazení modelu Alouette II a první let se uskutečnil 27. Června 1974. Dvoumotorová verze AS 355, byla licenčně vyráběna brazilským závodem Helibras. Tato dvoumotorová verze se dělí ještě na několik dalších verzí, z nichž nás zajímá verze F2. Je to vylepšená verze, vybavená motorem Allison C20F, dokonalejšími listy hlavního rotoru s vyšší vzletovou hmotností a má hydraulické akumulátory pro lepší kontrolu ocasního rotoru.

Tímto vrtulníkem letěli generál O'Neill a major John Sheppard na antickou základnu, která se nacházela v Antarktidě. Dr. Daniel Jackson si Jacka vyžádal, protože odhalil tajemství ztraceného města a jeho polohu. Při cestě tam se ale dostali do menších potíží, protože na základně zrovna testovali ovládací křeslo Antiků a když si do něj sedl Dr. Carson Beckett, nechtěně vypustil jednu antickou střelu a ta se stala neovladatelná, protože neměl silný gen ATA a ztratil kontrolu. Střela málem sestřelila tento vrtulník, ale nakonec byla vypnuta akorát včas a dopadla neaktivní hned vedle vrtulníku, který už byl tou dobou na zemi (SGA 1x01 – Vynoření).

Nahoru


F-15 Eagle

F-15 Eagle

Základní specifikace

Výrobní informace
Výrobce Lidé ze Země
Design Pozemský
Třída letadlo
Technické specifikace
Délka 19,44 m
Rozpětí 13 m
Výška 5,6 m
Hmotnost (prázdný) 12 700 kg
Pohon 2krát dvouproudový motor Pratt & Whitney F100-PW-220 nebo 229
Palivo proudové palivo
Tah 77,62 kN každý motor
Maximální rychlost 2 655 km/h
Maximální výška 20 200 m
Dolet 5 600 km s přídavnými nádržemi
Zbraňové systémy kanón 20 mm, různé varianty raket, řízených střel vzduch-vzduch a vzduch-země, bomb a další
Posádka 1+1
Ostatní systémy avionika, sada radarů, přídavná palivová nádrž 2 273 litrů
Použití
Účel multifunkční útočný letoun
Rok zavedení 1976
Přidružení Tau'ri
Stav stále aktivní

Popis

F-15 Eagle byl vyvinutý jako stíhací letoun USAF, určený ke vzdušným bojům a udržení vzdušné nadvlády. Pozdější modely tohoto letounu přidaly roli útočného letounu. Na rozdíl od F-16 Fighting Falcon (viz níže), F-15 není rozšířený v používání Tau'ri, mimo letectvo spojených států. Řadí se mezi nejúspěšnější moderní stíhací letouny, s více jak 100 vzdušných bojových vítězství na kontě beze ztrát. F-15 Eagle poprvé vzlétl v červenci 1972 a vstoupil do služby v roce 1976. Od té doby vznikla řada verzí tohoto letounu, asi 11 a stále vznikají další. Nakonec se F-15 ukázala být příliš drahá i pro letectvo, takže byla doplněna trochu horší, ale zato mnohem účelovější F-16. F-15 by měl být v provozu USAF až do roku 2025.

V alternativní realitě byla jedna letka čtyř F-15 určena k doprovodu plukovníka Mitchella, plukovníka Carterové a Dr. Jacksona do Antarktidy na základnu McMurdo. Když je základna zničena, jsou přesměrovány na Murmansk v Rusku a angažovali se v invazi Goa'uldů, které vedla Qetesh. Při cestě do ruska byly napadeny smrtícími kluzáky Qetesh, která převzala velení nad Ba'alovou flotilou, ale v pravou chvíli se ukázala ruská letka MiGů 29, která je zničila (Hvězdná brána: Návrat).

Nahoru


F-16 Fighting Falcon

F-16 Fighting Falcon

Základní specifikace

Výrobní informace
Výrobce Lidé ze Země
Design Pozemský
Třída letadlo
Technické specifikace
Délka 14,8 m
Rozpětí 9,8 m
Výška 4,8 m
Hmotnost (prázdný) 8 272 kg
Pohon 1krát dvouproudový motor F100-PW-220 nebo F110-GE-100
Tah F100 64,9 kN, F110 76,3 kN
Maximální rychlost 2 124 km/h
Maximální výška 18 500+ m
Dolet 4 800+ km
Zbraňové systémy kanón 20 mm, různé varianty neřízených raket, řízených střel vzduch-vzduch a vzduch-země, bomb a další
Posádka 1
Ostatní systémy avionika, sada radarů
Použití
Účel multifunkční útočný letoun
Rok zavedení 1978
Přidružení Tau'ri
Stav stále aktivní

Popis

F-16 Fighting Falcon je stíhací a útočný letoun, v rozšířeném použití na Tau'ri, včetně USAF (letectvo Spojených států). Je určen k leteckým soubojům a útokům na pozemní cíle. Ve vzdušných soubojích převyšuje F-16 svou obratností a bojovým doletem (tj. vzdáleností potřebnou pro přílet na místo boje, souboj a návrat) všech letounů potencionálního protivníka. F-16 snese přetížení až 9 G při plné palivové nádrži, čímž předčí schopnosti jiných stávajících stíhačů. Avionika letounu obsahuje vysoce přesný inerciální navigační systém, počítač předávající informace pilotovi, rádia UHF i VHF a systém přistání. Pilot má rovněž k dispozici radarový výstražný systém (RWS) a elektronické rušení průzkumných i zbraňových systémů nepřítele. Prototyp letounu vzlétl v roce 1974. Pohon zajišťuje jeden proudový motor Pratt & Whitney F100 s tahem 110 kN. Výzbroj tvoří řízené a neřízené střely a pumy do hmotnosti 5,5 tun nesené na vnějších závěsnících a kanon ráže 20 mm integrovaný v trupu letounu. Letoun je vybaven elektroimpulzním řízením (Fly-by-Wire) s ovládáním joystickem na pravé straně kabiny pilota. Výroba těchto velmi rozšířených bojových strojů pokračuje od roku 1993. Původní verze letadla má označení A (jednomístné) a B (dvoumístné). Modernizovaná varianta je analogicky značena C nebo D.

Pozdější velitel SG-1 Cameron Mitchell, létal s tímto letounem, než se dostal do programu hvězdné brány, jako bojový pilot. Ačkoliv výroba F-16 časově předchází vzniku programu hvězdné brány a neobsahuje tedy žádnou technologii odvozenou z cizích zdrojů, tyto letouny jsou příležitostně používané proti mimozemským silám. Například dva letouny F-16 zastavily a sestřelily Al'kesh na Zemi, který pilotoval Ba'al, nebo jeho klon, v roce 2006, což byla záminka, nechat se chytit, aby mohl najít všechny roztroušené klony po galaxii a uniknout ze Země (SG-1 10x04 – Ba'alovy klony).

Nahoru


C-5A Galaxy

C-5A Galaxy

Základní specifikace

Výrobní informace
Výrobce Lidé ze Země
Design Pozemský
Třída letadlo
Technické specifikace
Délka 75,3 m
Rozpětí 67,89 m
Výška 19,84 m
Hmotnost (prázdný) 170 000 kg
Pohon 4krát dvouproudový motor General Electric TF39-GE-1C
Nákladový prostor 5,76 m šířka, 4,1 m výška, přístup přes rampu po vyklopení přídě vzhůru
Tah 190 kN každý motor
Maximální rychlost 931 km/h
Maximální výška 10 895 m
Dolet 9 560 km
Posádka 4 - 8
Použití
Účel nákladní letoun
Rok zavedení 1970
Přidružení Tau'ri
Stav stále aktivní

Popis

C-5 Galaxy je americký čtyřmotorový obří transportní letoun. Byl navržen pro přepravu nadměrných nákladů na velké (mezikontinentální) vzdálenosti a je jedním z největších vojenských letadel na světě. C-5 Galaxy je provozován Letectvem Spojených států (USAF). První skutečný prototyp C-5A (číslo 66-8303) byl dokončen 2. března 1968 a poprvé vzlétl 30. června 1968. Sériová výroba byla zahájena v prosinci 1969, první hotový kus poté převzala v červnu 1970, 437. zásobovací peruť při Charlestonské letecké základně v Jižní Karolíně. Během statických a únavových zkoušek prováděných již po dodání prvních kusů americké armádě, se objevily na křídlech praskliny, pro všechny C-5A tak bylo omezeno maximální konstrukční zatížení na 80 %. Nově vyvinutá křídla, u kterých bylo oproti původní konstrukci využito nových hliníkových slitin, byla u všech C-5A vyměněna v letech 1980 – 1987. V lednu 1986 byla dodána první verze C-5B, která má již zesílená křídla a modernizovanou avioniku a motory.

Letadlo bylo používáno pro přepravu druhé hvězdné brány z Antarktidy, civilní společností NID. Přistávalo na letišti námořní rozvědky v Utahu, kde NID ukrývalo antarktidskou hvězdnou bránu (SG-1 2x14 – Svatý kámen).

Nahoru


KC-10 Extender

KC-10 Extender

Základní specifikace

Výrobní informace
Výrobce Lidé ze Země
Design Pozemský
Třída letadlo
Technické specifikace
Délka 54,4 m
Rozpětí 50 m
Výška 17,4 m
Hmotnost (prázdný) 109 328 kg
Pohon 3krát F103/General Electric CF6-50C2 turbofans
Tah 236 kN každý motor
Maximální rychlost 996 km/h
Maximální výška 12 727 m
Dolet 7 032 km
Posádka 4
Použití
Účel tankovací letoun
Rok zavedení 1981
Přidružení Tau'ri
Stav stále aktivní

Popis

KC-10 je letoun Tau'ri používaný na Zemi pro doplňování paliva za letu, jako například stíhacím letounům F-15. Jedná se o variantu DC-10 dopravních letadel. Toto letadlo bylo vybráno jako tankovací pro USAF. Vývoj tankeru začal v roce 1972, kde se prováděly testy na DC-10. Pak byly v roce 1975 vybrány DC-10 ze čtyř možností a začali se modifikovat. Vznikly tak KC-10 založené na designu DC-10. Byly přidány nějaké kontrolní stanice a hlavně palivové nádrže pod hlavní palubou a hadice tankovacího systému na pravé straně zadní části trupu. Dalšími změnami bylo odstranění většiny dveří a oken. KC-10 poprvé vzlétl 12. července 1980.

V alternativní časové linii vytvořené Ba'alem, KC-10 dotankovával při letu SG-1 v letounech F-15, aby měly dost paliva, dostat se do Ruska. To ale bylo chvíli potom zničeno Ha'taky z oběžné dráhy, když Qetesh nařídila flotile, aby bombardovaly Zemi (Hvězdná brána: Návrat).

Nahoru


MiG-29

MiG 29

Základní specifikace

Výrobní informace
Výrobce Lidé ze Země
Design Pozemský
Třída letadlo
Technické specifikace
Délka 17,37 m
Rozpětí 11,4 m
Výška 4,73 m
Hmotnost (prázdný) 10 900 kg
Pohon 2krát dvouproudový motor Klimov RD-33K s přídavným spalováním
Tah 49,4 kN každý motor
Maximální rychlost 2 445 km/h
Maximální výška 17 800 m
Dolet 2 100 km
Zbraňové systémy kanón 30 mm, různé varianty raket, řízených střel vzduch-vzduch a vzduch-země, bomb a další
Posádka 1
Ostatní systémy avionika, sada radarů
Použití
Účel multifunkční útočný letoun
Rok zavedení 1983
Přidružení Tau'ri
Stav stále aktivní

Popis

MiG-29 je moderní ruské jednomístné, nadzvukové stíhací letadlo vytvořené pro získání a udržení nadvlády ve vzduchu. MiG-29 byl vyvinutý počátkem 70. let 20. století v konstrukční kanceláři inženýra Mikojana ze společného prototypu, ze kterého se vyvinul i MiG-23 a později MiG-27. Měl nahradit rychle zastarávající letouny MiG-21 a být potenciálním soupeřem amerického letounu F-15. Podle požadavků sovětského generálního štábu, měla mít rychlost Mach 2+ ve vodorovném letu, vynikající manévrovací schopnosti, velký dolet, schopnost používat i neupravené vzletové plochy a silnou výzbroj.

Sovětské letectvo ho začalo používat v roce 1983. První zmínky a spekulace se v západním tisku objevily už v roce 1979. Západní veřejnost ho mohla poprvé spatřit ve Finsku v červenci 1986. Na leteckém dni v anglickém Farnborough. V září 1988 okouzlil svými výkony a letovými vlastnostmi také odborníky. MiG-29B se vyráběl v několika verzích, včetně dvojmístné. Byl exportován do většiny zemí Varšavské smlouvy. Mnoho zemí si tyto stroje stále cení a snaží se je dále vylepšovat.

MiG-29 je samonosný, dvoumotorový hornoplošník. Trup tvoří celokovová skořepina. Menší část povrchu je na exponovaných místech tvořená kompozitními materiály. Trup je celkově pojat jako vztlakové těleso s dvěma vírovými přechody u křídel. Trup tak tvoří téměř polovinu vztlaku celého letounu. Díky těmto vlastnostem má MiG-29 obrovský přebytek tahu a vztlaku, což je základní předpoklad pro úspěšný manévrový boj.

V alternativní časové linii, během obléhání Země Goa'uldy, pomohlo několik těchto letadel SG-1 a zničily letku smrtících kluzáků, které SG-1 pronásledovaly. Pak jim kryli záda, než dorazili na místo určení (Hvězdná brána: Návrat).

Nahoru


Přepravce raketoplánů (Boeing 747-100)

Přepravce raketoplánů (Boeing 747-100)

Základní specifikace

Výrobní informace
Výrobce Lidé ze Země
Design Pozemský
Třída letadlo
Technické specifikace
Délka 70,5 m
Rozpětí 59,7 m
Výška 19,3 m
Hmotnost (prázdný) 144 200 kg
Pohon 4krát P & W JT9D-7J turbofans
Tah 222 kN každý motor
Cestovní rychlost 735 km/h
Maximální výška 4 500 m s raketopllánem
Dolet 1 850 km s raketoplánem
Posádka 4
Ostatní systémy nosníky pro raketoplán
Použití
Účel přepravce raketoplánů
Rok zavedení 1977
Přidružení Tau'ri
Stav stále aktivní

Popis

Přepravce raketoplánů (SCA), jsou dvě značně modifikovaná dopravní letadla Boeing 747, která NASA používá k dopravě svých orbitálních raketoplánů. Jedním z nich je model 747-100, zatímco druhý je krátkého dosahu 747-100SR. SCA se používá k přepravě raketoplánů z místa přistání zpět na startovací komplex v Kennedyho vesmírném středisku, nebo přesněji z jiných lokalit, které jsou příliš vzdáleny pro převoz raketoplánů pomocí pozemní přepravy. Raketoplány jsou umístěny na vrchu letadla na úchytech, kam ho ze země zvedají.

Tento letoun byl použit k přepravě X-302, ke které byla ještě připevněna aktivní brána, když přes ni na Zemi útočil Anubis antickým zařízením, které ničí hvězdné brány. Museli trochu modifikovat úchyty, aby na něj X-302 mohli připevnit, protože je menší než raketoplán. Letadlo muselo s X-302 vystoupat do výšky 10 000 m, aby X-302 stačilo palivo na únikovou rychlost ze Země, protože s připevněnou bránou bylo moc těžké (SG-1 6x02 – Spása).

Nahoru


T-38 Talon

T-38 Talon

Základní specifikace

Výrobní informace
Výrobce Lidé ze Země
Design Pozemský
Třída letadlo
Technické specifikace
Délka 14,14 m
Rozpětí 7,7 m
Výška 3,92 m
Hmotnost (prázdný) 3 270 kg
Pohon 2krát proudový motor General Electric J85-5A
Tah 17,1 kN každý motor
Maximální rychlost 1 381 km/h
Maximální výška 15 240 m
Dolet 1 835 km
Posádka 1+1
Ostatní systémy avionika
Použití
Účel tréninkový letoun
Rok zavedení 1961
Přidružení Tau'ri
Stav stále aktivní

Popis

T-38 Talon je americký nadzvukový proudový cvičný letoun. Byl prvním nadzvukovým cvičným letounem vůbec a stal se v této kategorii i nejrozšířenějším. Letouny T-38 jsou stále provozovány řadou letectev, včetně USA, které jich dosud provozují nejvíce. Z konstrukce T-38 vychází lehké stíhací letouny Northrop F-5 Freedom Fighter a typy z něj odvozené. První ze tří postavených prototypů vzlétl 10. března 1959. Vývoj letounu pokračoval rychle a už v roce 1961 vstoupil typ do služby, kde doplnil letoun pro základní výcvik Cessna T-37. V následujících letech pak bylo postaveno 1 187 sériových kusů T-38. Předpokládá se, že na letounu bylo za dobu jeho služby vycvičeno na 50 000 pilotů. Americké letectvo je jedním z mála, které v současnosti provozuje nadzvukové cvičné letouny. T-38 má konvenční koncepci s jednoduchou ocasní plochou, malým, tenkým křídlem a příďovým podvozkem. Letoun pohánějí dva motory, které mají vstupy vzduchu v kořenech křídel. Pro své vysoké výkony, byl letoun přezdíván bílá raketa a v roce 1962 vytvořil několik rekordů ve stoupavosti. Nejrozšířenější variantou letounu je T-38A, přičemž menší množství jich bylo upraveno pro cvičné střelby. Tyto letouny, označené AT-38B, dostaly střelecký zaměřovač a závěsníky pro pověšení výzbroje. V roce 2003 americké letectvo stále provozovalo 562 Talonů, které jsou průběžně modernizovány na standard T-38C. Počítá se s tím, že budou vyřazeny až někdy okolo roku 2020. T-38C se liší průhledovým displejem HUD, instalací GPS a dalších systémů. Strategické letectvo používalo letouny T-38 pro kondiční lety především u druhých pilotů strategických bombardérů.

Letounem T-38 Talon také přiletěl plukovník O'Neill na jednu leteckou základnu, kde byl připraven upravený přepravce raketoplánů (Boeing 747-100) pro X-302 s bránou, když na Zemi útočil Anubis. Dva z těchto letounů také přepravce doprovázely do výšky 10 000 m, kde byla X-302 uvolněna a vydala se sama na cestu do vesmíru, která ovšem selhala (SG-1 6x02 – Spása).

Rozcestník pozemských vesmírných lodí a plavidel


Autor: Scimani © 2010 sg-portal.eu, e-mail: scimani@sg-portal.eu