Vše o seriálu Hvězdná brána, Stargate SG-1, Atlantis & Universe

Minulý víkend byl seriál vzpomínek na 5. sérii Stargate SG-1 přerušen článkem o Stargate Atlantis a nyní se samozřejmě vracíme s dalším a předposledním dílem. Tentokrát se výkonný producent a scénárista Joseph Mallozzi zaměřil na 6 epizod, konkrétně 11-16, ve kterých vzpomíná na zajímavosti ze zákulisí těchto epizod. Máme k nim i další krátký úvod, ve kterém tentokrát popisuje trochu hlavní hrdiny seriálu, respektive konkrétní herce hlavních hrdinů a jejich chování na place a v soukromém životě. Asi vás tedy nepřekvapí, že Richard Dean Anderson byl nejen největší hrdina seriálu, ale také největší tahoun na place mezi herci a byla tam s ním největší legrace. Dost už ale zbytečného povídání a nezapomeňte příští víkend na poslední díl vzpomínek 5. série SG-1.

Jedna z věcí, o které jsem často slýchával, byla spatná atmosféra na placu jiných seriálů. Pamatuji si, jak bylo řečeno, že jeden sci-fi seriál na tom byl tak špatně, že když druhý režisér zařval: „Střih!“, herci se beze slova nebo výměny pohledů odebrali do svých vozidel/karavanů. Posádka byla vždy na hraně a to dělalo pracovní prostředí velmi nepříjemně obtížné. S tímto seriálem byla Stargate v ostrém kontrastu. Nálada tam byla téměř vždy uvolněná a troufnu si říct, že sakra zábavná. Každý si užíval, že tam je. Velkou zásluhu na tom měl Richard Dean Anderson (O'Neill). Často jsem říkal, že ten, kdo je na placu jedničkou, udává směr a je to pravda. Jestli je vaše jednička nešťastná, učiní každého člověka stejně nešťastným. Na druhou stranu, jestli je vaše jednička veterán, který miluje to, co dělá a cítí, že život je příliš krátký na drobné hádky, potom má jeho pozitivní postoj tendenci ovlivňovat celou produkční výrobu. Hele, neříkám, že to bylo vždycky snadné, protože lidé někdy nesouhlasili (tj. Chlape, Rick pořád nenávidí Promethea), ale byl tu vždy vzájemný respekt a pocit, že i přes všechny rozdíly by se všichni druhý den vrátili, smáli se a měli se skvěle. Jak jsem řekl, Rick byl jednička. Byl vždycky okouzlující a v dobré náladě. Amanda (Carterová) byla naprosté zlatíčko, před kamerou odbornicí na vytahování nejnáročnějších technických termínů, za ní však byla neskutečně skromnou osobou. Michael (Jackson) byl nadšený a neuvěřitelně soustředěný, ale také laskavý a ohleduplný. Chris byl naprostým opakem postavy, kterou hrál: velkodušný, divoký, velkorysý. A pak tu byl Don (Hammond), jižan, který byl v mnoha ohledech podobný postavě, kterou hrál: přívětivý, zásadový a velmi sympatický. A po letech, i přes spoustu změn, zůstali. Jednoduše skvělí lidé pro práci.

5x11 - Zoufalé řešení (Desperate Measures)

Pár věcí mi z tohoto dílu vyčnívá. Za prvé, ta směšně dlouhá doba při hledání, která zahrnovala nekonečné záběry Teaľca a Daniela, jak chodí nahoru a dolů po schodech. Ano, tahle epizoda byla krátká. Další věc byla nepatrná změna dialogu v O'Neillově scéně s bezdomovcem. V původní verzi O'Neill říká: „Jo, mám plnou skříň playboyů…“, ale po několika zváženích (jako – vědomí žádající změnu) jsme se rozhodli pro „National Geographics“, které bylo sice méně jako O´Neill, ale více jako RDA. Také původní návrh scénáře měl pár vtipných dialogů mezi lékaři při provádění zákroku, ale po dalším zvážení (jako – zpráva, že O´Neill dává epizodě dost legrace a my jsme nepotřebovali další hostující hvězdy) jsme se rozhodli je milovat.

 

 

 

 

 

5x12 - Seriál Červí díra (Wormhole X-TREME)

Božínku, kde začít? Během let jsem v epizodách odkazoval na mnoho vnitřních vtípků, od kiwi přestříkaná červenou barvou (narážka na režiséra Petera DeLuise, který použil toto mimozemsky vypadající ovoce v Beneath the Surface) ke kameu Hanka Cohena jako produkčního studia, který navrhuje, že seriál potřebuje „Víte, co seriál potřebuje, je sexy mimozemšťanka.“ (umění imitující život). Pak tady máme hrdinu, co se snaží vyjednat dostatečné množství mrtvol (odkaz na The Fifth Man), někoho, kdo zesměšňuje vlastnosti mimozemské zbraně, že jeden výstřel omračuje, dva zabíjí a třetí rozloží hmotu (zdravím Zat'nik'tely), dále někoho, kdo zesměšňuje epizody zahrnující fyziku „mimo“ (těch jsme udělali mnoho), dále ujištění postavy, že určitě vyhrají Emmy… za vizuální efekty (to nejlepší, v co může sci-fi seriál doufat) a mnohem, mnohem více. Grella, Teal’cova klona, si zahrál skutečný dubl Chrise Judge Herbert, zatímco epizoda nabídla řadu personálu zpoza kamery včetně vašeho oblíbence, který chce vědět: „Hej, co se stalo se všemi koblihami?!“. Vzpomínám si, že režisér Peter DeLuise se mnou udělal tři klapky a vedl mě ve stylu: „Jsi hladový! Chceš nějaké koblihy! Ale žádné nejsou! Máš opravdu hlad!“, potom „Žádné koblihy a ty máš OPRAVDU hlad!“ a poté „OPRAVDU HLAD!“. Když jsme to natočili, tak jsem ve své kanceláři našel oblečení: limetkově zelené triko a pár otřesných limetkově zelených kalhot. Triko jsem si vzal, ale kalhoty vynechal. To naše kostýmní výtvarnice nevzala dobře. „Scénáristé,“ pronesla s očima v sloup. Rád bych k této epizodě vyhrabal nepovedené záběry a vystřiženou stopáž navíc. Jedna scéna, která skončila na podlaze střižny, se týkala Teal’ca. SG-1 a Hammond sledují trailer na Wormhole Xtreme a kamera objíždí briefingovou místnost směrem k Teal’covi, který se nepřípustně směje a celý seriál si užívá – k úžasu ostatních členů týmu.

5x13 - Zkouška ohněm (Proving Ground)

Některé epizody ve stádiu vymýšlení scénáře nesnášíte, ale jakmile dojde na prolomení příběhu, tak vás to dostane. Jiné zase nesnášíte ve stádiu návrhu, ale zamilujete si je, když je epizoda hotová. Toto je vzácná výjimka, kdy mám s epizodou problém od začátku do konce a do dneška ji řadím jako jednu z mých nejméně oblíbených. Proč? Protože není o našich postavách. To a předvídatelná zápletka, kterou pozná i ten, kdo nikdy u televize neseděl. Na druhou stranu v této epizodě na sebe upozornila tehdy relativně neznámá Grace Parková (poručík Satterfieldová) jako jedna z mladých kadetek.

5x14 - 48 hodin (48 hours)

Pracovní název této epizody byl Teal’c přerušen, ale později byl změněn na 48 Hours. Byl jsem extrémně zklamán. Myslel jsem, že když jde nazvat jednu epizodu Vodní brána, tak může jít nazvat druhou Teal’c přerušen! Epizoda začíná šokující smrtí Tanithe, šokující tím, že se jednalo o napůl velkého záporáka, který náhle a rychle okázale zařve v neokázalém stylu. Z toho, co si pamatuji, tak jsme se nedohodli s hercem na další epizodě, tak jsme ho jednoduše vyškrtli. Tato epizoda nám taky představila jistého Dr. Rodneyho McKaye, (“Rodney?” Vzpomínám si, jak jsem se tehdy Roba ptal: ”Chceš mu dát takové jméno?“), nesnesitelného osla, který se během vysílání seriálu vykoupil v překvapivém stylu.

5x15 - Schůzka na nejvyšší úrovni (Summit)

Božínku, kostýmní oddělení si ten den užilo! Epizoda byla svým způsobem zkouška, konkurz pro budoucí Vládce soustav. Nakreslil jsem výběr rozdílných kultur a vytvořil barevnou galerii. Doufal jsem, že když v budoucnu na jednu z nich narazíme, budeme ji moct použít. No, a jeden jsme použili: nádherně zlý Ba’al, kterého hrál Cliff Simon. Pamatuji si, že jsem přepisoval první verzi scénáře, když jsme se dozvěděli, že herec Martoufa, J. R. Bourne, si v epizodě nezahraje kvůli konfliktu natáčení jiného pořadu. Výsledkem bylo, že můj přepis byl dražší. Místo setkání s Martoufem jak ho známe, došlo na setkání s jeho symbiontem Lantashem, který získal nového hostitele. Fungovalo to, ale ne tak dobře, jak by mělo. Veřejně jsem si pohrával s myšlenkou, že nepoužijeme nového hostitele a Carterová se prostě srdceryvně rozloučí s gumovým hadem – ale to byl jen pokus naštvat mé drahé kolegy než vážný pokus.

5x16 - Poslední boj (Last Stand)

Za starých časů SG-1 zabíjela Jaffy bez obalu. Byli to obyčejní záporáci, kteří si zasloužili všechno to, co se jim stalo. Časem se však odstřelování Jaffů stávalo těžším, protože jsme začali zkoumat aspekt Jaffů, který jsme léta ignorovali: byli to v podstatě pěšáci. Na rozdíl od nemilosrdných Goa’uldů, kteří byli motivováni žízní po moci, Jaffové byli svedeni z cesty a jejich zabíjení začalo být problematické. Na konci této epizody dojde k hromadnému masakru za pomoci smrtonosného toxinu, který se zaměřuje na symbionty, a i když se to tehdy zdálo jako chytrý strategický krok, stejně jako potravní pyramida, cigarety pro astmatiky a reklamy na Coca-Coly pro děti, tak se z toho nakonec vyklubalo, že to bylo přespříliš.

To je pro dnešek vše a nashledanou příště u posledního dílu k 5. sérii SG-1.

---

Překlad: Odyssea, Ex-SOLDIER, korekce: Scimani

---