Vesmírné lodě a plavidla - Ostatní rasy - Lid Martina Lloyda
Rozcestník vesmírných lodí a plavidel ostatních ras
Lid Martina Lloyda
Martinova loď / Únikový modul Martinovy lodi
Lid Martina Lloyda byla vyspělá rasa lidí z jiné planety, kteří byli vyhlazeni Goa'uldy. Jelikož je nechtěli uctívat, Goa'uldi zničili jejich svět. Je známo jen 5 přeživších z celé jejich civilizace, kteří unikli ve vlastní vesmírné lodi před zničením a skrývali se na Zemi. Sice měli vlastní vesmírné lodě, ale asi nebyly na takové úrovni jako goa'uldské.
Martinova loď
Specifikace / Popis / Design / Technologie / Historie
Základní specifikace
Výrobní informace | |
Výrobce | Lid Martina Lloyda |
Design | Lidu Martina Lloyda |
Třída | úniková loď |
Technické specifikace | |
Délka | 40 m |
Šířka | 35 m |
Výška | 15 m |
Pohon | podsvětelné motory, manévrovací trysky |
Palivo | materiál podobný naquadahu |
Ochrana | 5 obranných štítů |
Navigační systém | počítačový navigační systém |
Zbraňový systém | 4 paprsková energetická děla |
Doplněk | únikový modul |
Minimální posádka | 5 |
Ostatní systémy | transportní systém, dálkové ovládání |
Použití | |
Účel | únik před Goa'uldy |
Rok zavedení | neznámý, prvně viděna v roce 2002 |
Přičlenění | Lid Martina Lloyda |
Stav | pravděpodobně stále aktivní |
Popis
Vesmírná loď lidu Martina Lloyda je celkem moderní a technologicky vyspělá, vyspělejší než pozemské, ale pravděpodobně méně vyspělé než goa'uldské. Není přesně známo, k jakému účelu sloužila, ale pravděpodobně to nebyla válečná loď. S touto lodí uteklo celkem 5 lidí včetně Martina Lloyda z domovského světa, který napadli Goa'uldi, aby našli pomoc. Svou misi ale nedokončila, protože s ní nenašli žádnou vyspělou rasu, která by se mohla Goa'uldům postavit. I když se to nezdá, loď nebyla moc velká. Velikostně sice na válečnou loď nevypadá, ale přitom má energetické zbraně a také štíty. Obsahuje nějaký typ návratového zařízení, něco podobného, jako měl Apophis v kluzácích a také se dala řídit na dálku pomocí ručního ovládacího zařízení. Byla také schopná atmosférického letu a přistání na planetách a obsahovala jeden přistávací modul (SG-1 5x12 – Seriál Červí díra).
Design
Tato loď má jedinečný design, který ve Hvězdné bráně nemá obdoby, protože obsahuje otáčivý prvek. Skládá se ze dvou částí, které jsou propojeny tak, že se zadní část může otáčet kolem přední, hlavní části až o 90°. V pření nehybné části jsou hlavní prostory lodi s můstkem a v zadní otočné pravděpodobně pohon a zbraně. Zadní část má tvar podobný podkově, která obepíná přední část a je vpředu zakončena trny s nějakými systémy a zbraněmi. Ramena zadní části ukrývají také různé prostory lodi, jak je patrné podle oken. Přední část lodi má vepředu ještě výřez a z obou špic směřují podobná špičatá zařízení, jako na předku zadní části lodi. Loď je celkem plochá a v klidovém stavu jsou obě části vodorovně.
Známé technologie
Loď má opravdu velké množství neznámých pokročilých technologií, z nichž byly vidět jen některé a o dalších víme jen proto, že to bylo uvedeno v jedné kolekci DVD, i když ne moc podrobně, spíš byly jen vyjmenované. Je teda vybavena štíty, zbraněmi, různými druhy pohonu, počítačovým systémem, dálkovým ovládáním, komunikací a energetickým jádrem. Palivo pro zdroj energie byl materiál podobný naquadahu. Jednou ze zajímavých technologií byl i transportní systém, který pracoval pravděpodobně na podobném principu jako asgardský. Dal se ovládat pomocí dálkového ovladače (SG-1 5x12 – Seriál Červí díra).
Komunikace
Pomocí komunikace mohla loď přijímat a odesílat zprávy, ale není známo, jestli používala podprostorovou komunikaci. Je to ovšem pravděpodobné, protože když poslali přes dálkový ovladač příkaz na loď, aby pro ně přiletěla a ta byla u Marsu, skoro ihned zareagovala. Jestli podporovala video komunikaci, není známo (SG-1 5x12 – Seriál Červí díra).
Obrané a útočné systémy
I když to nebylo nikdy vidět, tak z DVD kolekce víme, že je loď ozbrojena a také má ochranu v podobě několika štítů. Loď nebyla využívána k útokům, takže se jednalo jen o nezbytné obranné systémy. Štítový systém je trochu složitý, protože má 5 obranných štítů. Příďový, záďový, na portu, na bocích a pak celkový. Není známo, o jakou formu štítů se jedná, ale vzhledem k tomu, že jsou takto rozdělené, ani bych se nedivil, kdyby nebyly energetické. Ale je samozřejmě možné, že měly tyto části lodi emitory, které pokryly jen část lodi energetickými štíty.
Co se týče zbraní, jednalo se o nějaké energetické paprsky, které byly vystřelovány ze čtyř kanónů, nacházejících se pravděpodobně na všech čtyřech špičatých místech lodi, dvě v přední části lodi a dvě na zadní otočné části. Jak byly tyto zbraně účinné, není známo (SG-1 5x12 – Seriál Červí díra).
Pohon
Loď měla tři známé druhy pohonu, které ovšem nemají nic společného s nějakým druhem nadsvětelného pohonu. Je i nepravděpodobné, že měla nějaký druh nadsvětelného pohonu a nikde to nebylo uvedeno. Cesta od Marsu k Zemi ji trvala 3 dny. Jisté teda je, že měla podsvětelný pohon, který jak se zdá nebyl spalovací a pracoval pravděpodobně na podobném principu jako pohon Goa'uldů, protože nebyl nikde vidět, natož zplodiny. Tento pohon umožnil lodi dosáhnout velkého zrychlení za krátkou dobu. Další byly manévrovací trysky a antigravitační systém, protože se loď snesla bez potíží zemskou atmosférou nad filmový štáb, kde se vznášela nad zemí. Pohon je pravděpodobně spojen se zadní otočnou částí, protože když je loď v klidu, zadní část je ve vodorovné poloze jako přední a když je v pohybu, tak se otočí do vertikální polohy, přední část zůstane vodorovně (SG-1 5x12 – Seriál Červí díra).
Historie
Když planetu Martina Lloyda napadli Goa'uldi, buď nebyly na takové technologické úrovni, nebo byli Goa'uldi v přesile. Každopádně jim nechtěli sloužit a Martin spolu se čtyřmi jeho muži utekli s menší vesmírnou lodí hledat pomoc pro boj s Goa'uldy. Bohužel nikoho tak technologicky vyspělého, aby se jim postavil, nenašli, a když přiletěli na Zemi, zjistili, že také není dostatečně pokročilá, aby jim pomohli. Rozhodli se tu schovat. Svou loď pak navedli pomocí dálkového ovládání na orbitu Marsu, aby tu nebyla tolik na očích. Martin ale dělal problémy a tak mu vymazali paměť a udržovali na práškách.
Později, když Martin točil seriál Červí díra, to už SGC o nich dávno vědělo z dřívějška, když je Martin sám kontaktoval, byla situace neudržitelná, protože po nich šla nejen SG-1, ale i Federálové něco čuchali. Přivolali si tedy dálkovým ovladačem svou loď a chtěli odejít. Nakonec o ovladač přišli a dostal se k němu O'Neill. Právě v okamžiku natáčení jedné scény seriálu, k nim mířili už Federálové a Jack se smiloval a ovladač jim vrátil. To už loď přiletěla a vznášela se nad scénou. Filmaři ji ihned začali natáčet. Martin zůstal na Zemi a jeho lidé se pomocí ovladače transportovali na loď a odletěli ještě před tím, než Federálové dorazili (SG-1 5x12 – Seriál Červí díra)
Únikový modul Martinovy lodi
Specifikace / Popis / Design / Historie
Základní specifikace
Výrobní informace | |
Výrobce | Lid Martina Lloyda |
Design | Lidu Martina Lloyda |
Třída | únikový modul |
Technické specifikace | |
Délka | 4,8 m |
Šířka | 3,1 m |
Trup | nepozemské slitiny s hexagonální mřížkou |
Posádka | 2 |
Minimální posádka | 1 |
Ostatní systémy | dálkové ovládání, autodestrukce |
Použití | |
Účel | únikový modul |
Rok zavedení | neznámý, prvně viděn v roce 2000 |
Přičlenění | Lid Martina Lloyda |
Stav | zničen autodestrukcí |
Popis
Martinova loď měla pouze jeden únikový modul. Dá se říci, že zastával také roli únikového nebo záchranného modulu, ale dalo se s ním pohodlně přistát na planetě, což většinou únikové moduly nesvedou. Nedalo se s ním už ovšem vrátit zpět. Modul dokázal pojmout maximálně 5 lidí, ale mohl být ovládaný jen jedním. Na to, že pojme 5 lidí, je docela malý, protože má na délku necelých 5 m. Dá se také podobně jako Martinova loď ovládat pomocí dálkového ovladače, aniž by byl někdo na palubě. Trup je složen z neznámých slitin, které se na Zemi nevyskytují. Do modulu se nedá vniknout, aniž by nebyl majitel upozorněn, protože má ochranné senzory, které předají upozornění do dálkového ovladače, pokud do modulu někdo vnikne násilím nebo bez povolení. Modul byl vybaven také autodestrukcí, která byla dokonce i použita. To je asi tak vše, co se o modulu ví. Mimo ochranných senzorů a autodestrukce se neví už o žádné další technologii (SG-1 4x11 – Není cesta zpět).
Design
Design tohoto přistávacího modulu je docela podobný pozemským letounům, takže postrádá ostré hrany. Rozdíl je především v tom, že má křídla jen vzadu a chybí mu směrovka. Přední křídla vůbec nemá. Zvláštní je také to, že pravděpodobně nemá žádný průhled ven, ale to neznamená, že je modul neovladatelný, už jsme se s tím setkali například u wraithské šipky. Vsup do modulu je přes výklopné víko na přední, horní části modulu, v místech kde bývá u pozemských letounů kokpit a výhled ven. Vstupuje se tam pomocí malého žebříku. Za vstupem po stranách a také vzadu v místech, kde je normálně směrovka, jsou vystouplé části v podobě elipsoidů.
NahoruqFŁU qFŁU hŁU ЀhŁU xqFŁU 0qFŁU u 0qFŁU tps://galerie.sg-portal.eu/displayimage.php?pid=4124&fullsize=1" target="_blank">Když dorazila pětičlenná posádka Martinovy lodi k Zemi, zjistili, že jim Tau'ri asi těžko pomůže v boji s Goa'uldy a rozhodli se tu schovat. Opustili všichni loď v přistávacím modulu a ukryli ho na jedné louce uprostřed lesa. Loď poslali dálkově k Marsu, aby ji náhodou lidé nenašli. Martin dělal problémy a druhové museli zakročit, a aby nebyli odhaleni, vymazali mu paměť. Jenže Martin měl za čas nějaké záblesky o hvězdné bráně a nakonec kontaktoval SGC. SG-1 to měla prošetřit, ale moc mu nevěřili, přesto však toho věděl o hvězdné bráně příliš, než aby to nechali jen tak být. Martin stále tvrdil, že ví, kde má ukrytou loď. Nakonec modul našli a lidé ho prozkoumali. Využili výstražných senzorů modulu, aby přilákali ostatní, a když přišli, dálkovým ovládáním aktivovali sebedestrukci. Po nějaké době se modul sám zničil a zanechal velký kráter přes celou louku (SG-1 4x11 – Není cesta zpět).
Rozcestník vesmírných lodí a plavidel ostatních ras
Autor: Scimani © 2012 sg-portal.eu, e-mail: scimani@sg-portal.eu