Vše o seriálu Hvězdná brána, Stargate SG-1, Atlantis & Universe

30. 5. Show pokračuje

Vzpomínky na Fedcon 23 pokračují. Druhý den ráno už jsme nebyli tak nervózní. Snídaně proběhla víceméně ve stejném duchu jako předchozí den. K Maritimu jsme vyrazili kolem jedenácté dopoledne. Cestou ve vlaku Barča poznamenala, že jí místo, kudy vlak projížděl, připomnělo scénu z nějakého filmu, nebo tak něco. Cosi o zániku civilizace, jenže místo slova civilizace řekla klimatizace. A věřte mi, že taková blbost jako „zánik klimatizace“, vám uvízne v hlavě a tahle hláška nás pak dokázala spolehlivě rozesmát kdykoliv jsme na ni jen pomysleli. 

První panel, co nás ten den zajímal, byl se Suanne Braun (Hathor). Popravdě jsem nevěděla co od toho čekat, říkala jsem si, že tam půjdeme jen proto, že hrála v SG a také pro to, že jsme neměli nic jiného na programu. Její panel začínal ve 14: 00 a neprobíhal v hlavním sále, ale v menším postranním. Ale v tomhle malém sále byla na pódiu brána, takže vlastně bonus. Suanne mě velice překvapila. Byla milá, usměvavá a celý panel byl dost vtipný. Přála bych vám slyšet, jak vyprávěla o konkurzu na Hathor, na který přišla se zlomenou nohou, její vyprávění o tom „velmi pohodlném“ kostýmu, který jako Hathor nosila, a ve kterém se nemohla ani hýbat, nebo o tom, jaké to bylo točit líbací scény s Rickem. O její dovolené v Egyptě, kde jí nikdo neznal, ale Hathor byla všude kolem. A vůbec, pokaždé když vyslovovala jméno Hathor, znělo to tak vtipně (asi napodobovala Egypťany – takže to znělo jako by na nás vztekle prskala). Vyprávěla o jejím životě s manželem pekařem a jejich cestách a různých zážitcích. Hned první otázka nás dokonale pobavila.

Fanoušek: „How was it for you to play a goddess?“ (Jaké to bylo, hrát bohyni?)
Suanne: „Sorry, I wasn't acting.“ (Pardon, já to nehrála!) 

Suanne o Amandě: „She's such a generous person and actress. She can do no wrong in my eyes. She's fabulous. Amazing." (Je to taková štědrá osoba a herečka. V mých očích, nebo „podle mě“, neumí dělat nic špatně, nebo špatného. Je báječná. Úžasná.) 

Někdo se jí zeptal na její oblíbené epizody SG.

Suanne: „The ones I was in." (Ty, ve kterých jsem hrála.) 

Když panel skončil, od smíchu mě bolelo břicho, vážně. A tak jsem se spontánně rozhodla, že budu následovat Majku a půjdu se se Suanne vyfotil, 15 € nebylo tolik, to se mi ještě do rozpočtu vešlo. Jelikož se fronta na SB dost rychle krátila, během pár minutek jsme přišli na řadu. Opět byla velmi milá, usměvavá. Řekla bych, že sama byla ráda, že o foto s ní měl někdo zájem, přeci jen, moc se v TV neobjevuje (nebo o tom nevím) a po conech jí moc vidět není. Ke každému se tak hezky hrnula, že to skoro vypadalo, jako kdyby Hathor hledala nového hostitele. Ok, to byl samozřejmě vtip, vážně jsem ráda, že jsem se tak rozhodla. Po focení se Suanne jsme se chvíli poflakovali po hotelu, obhlédli stánky s upomínkovými předměty a zašli si na jídlo. Mezitím stihli vytisknout fotky se SB, tak jsme si je hned po návratu do hotelu vyzvedli.

Pak jsme měli zase chvíli čas a následoval až  Charmed panel s Holly Marie Combs a Shannen Doherty. Docela jsem se na něj těšila, ale holky mě poněkud zklamaly. Řekla bych, že ani jedna z nich není na cony moc zvyklá. Holly působila dost nejistě, nevěděla, co odpovídat, vtipné to nebylo vůbec a když se někdo zeptal na Sea Shepherd, zavolali si na pomoc nějakého chlapíka, jako kdyby neuměly samy odpovědět. Sice jsem udělala pár fotek, ale nebavilo mě to a seděla jsem tam spíš proto, že ta židle byla pohodlnější než koberec na zemi v prvním patře. Prostě zklamání. Sorry.

 

Hned po Charmed měl následovat očekávaný SG panel. Ale… Jak asi více (proběhlo to internetem), než začal SG trio panel s Amandou, Rickem a Michaelem, tak nás upozornili, že před panelem musí vyklidit sál, všechny nás vyhnali ven a dovnitř zpět pustili jen držitele platinum a gold ticketů a všechny s víkendovými tickety. Ti, kteří měli denní tickety, se museli přesunout do vedlejšího menšího sálu, kde sledovali panel promítaný na plátně. Podle mě to byla prostě podpásovka. Vážně, já vím, že to mají v podmínkách a upozornili na to, že držitelé denních ticketů nemají zaručené místo v hlavním sále, ale myslela jsem, že je nechají třeba stát vzadu u zdi, stejně tam bylo mraky lidí a nikdo nikomu nepřekážel. Dát tolik peněz za lístek a pak koukat na video, no upřímně, já bych vzteky brečela. Navíc, tím vším stěhováním se celý panel minimálně o 30 minut posunul. Bylo znát, že spoustu lidí to naštvalo a než panel začal, odevšad se ozývalo nespokojené bručení.

Pak nám na začátek pustili dvě videa (v němčině). Čekala jsem něco mnohem vtipnějšího, ale moc to nepobavilo (až na pár okamžiků). Byly to takové sestřihy scén z SG. Jestli někde najdu odkaz, tak ho budu sdílet. Pak už se na podiu konečně objevil Rick, Amanda i Michael. Samozřejmě za mohutného potlesku. Čekala jsem na příležitost, vidět je na jednom podiu, minimálně 10 let.

Perlička z programu: 

Panel: Stargate Trio Panel First Time on Stage [E] Richard Dean Anderson, Amanda Tapping, Michael Shanks (Jack O´Neill, Amanda Carter, Daniel Jackson)
Amanda Carter, okay! Takže jsme taky viděli Jacka Andersona a Michaela Jacksona.

No nic. Zpět k panelu. Naprosto upřímně, ač mi bylo lidí ve vedlejším sále líto, pro nás v hlavním sále bylo všechno zapomenuto ve chvíli, kdy se ti tři usadili na židle a první lidé přišli k mikrofonům. Já k tomu odvahu nenašla. Možná budu litovat, možná ne, možná dostanu šanci se někdy zeptat.

Každopádně, Rick předstíral, že je občas trochu mimo a Amanda s Michaelem si z něj utahovali, možná chvílemi až moc, ale nevypadal, že by mu to vadilo. Bavili se všichni a celý sál se otřásal smíchem. Viděli jste tu fotku, jak mají Amanda s Michaelem záchvat smíchu, skloněné hlavy a ruce před očima a Rick mikrofon v ruce? To právě prohlásil: „I've forgotten my socks!“ (Zapomněl jsem si vzít ponožky.) Nepřijde vám to moc vtipné? Nevadí, nám to na další záchvat stačilo. Možná, že se při čtení různých hlášek a poznámek z Fedconu nesmějete, ale nám to tam přišlo vtipné a v těch souvislostech to takové opravdu bylo. I když šlo občas o hlouposti, proč se prostě neodreagovat, nevypnout a na chvíli nepředstírat, že nic jiného než Fedcon a banda sci-fi fanatiků neexistuje? Je to osvobozující, vážně!

Rick: „Do you guys know 'ausfahrt' means 'exit'?“ (Lidi, víte vůbec, že slovo „ausfahrt“ znamená „exit z dálnice“?)  

Amanda tak divně koukala a Rick tak nevěřícně: „Cože? Je to tak!“ (Asi mu nešlo do hlavy, že Amanda a ostatní se tvářili tak nějak zmateně „What?! It does!“ Jestli mi chcete tvrdit, že si i Amanda myslela, že „Ausfahrt“ je vážně velký město, tak asi umřu smíchy. Ale jo, pro lidi co to německé slovo neznají, je to jistě matoucí…

Lidi se občas ptali na hodně divný věci: „Jak smrt změnila vaši postavu?“ A abych tak parafrázovala Ricka: „What?“ Nechápala jsem. 

Rick byl uchvácen tím plátnem, na které se promítaly obrázky, tak se v jednu chvíli zvedl ze židle a rozhodl se podívat na to plátno pořádně a jak tak stál zády k Amandě a Michaelovi. 

Amanda: „Don't touch it, Rick!“ (Nedotýkej se toho, Ricku.) a pak ho plácla přes zadek. Jasně, proč ne? 

Amanda a Michael se právě něčemu smáli a Rick byl asi trochu mimo a komentoval to slovy: „You see, this is what happens when you throw three strangers together.“ (Vidíte? A to se stane, když dáte dohromady tři cizince.) Já ti dám cizince! 

Rick: „Thank God for Amanda.“ (Díky bohu za Amandu.) 

Než jsme se nadáli, hodina utekla strašně rychle. Bylo skoro deset večer, když jsme z Maritimu utíkali na vlak, abychom si nemuseli brát taxi přes půl města. To by se nám opravdu nevyplatilo. Díkybohu jsme to stihli, ale byli jsme opravdu unavení. Ani nevím, jak jsem se vlastně dopotácela do postele. Vím jedno a to, že další den nás čekalo focení s SG-1 a nechtěla jsme vypadat jako oživlá mrtvola! 

Den pátý
31. 5. Ve znamení dalších photo sessions

Ráno netřeba rozebírat. Akorát jsem u snídaně zahlédla 2 chlapíky, kteří měli na triku nápis How it´s made - @behind_stargate. Sleduji je na Twitteru i na Instagramu. (poznámka redaktora: mohu potvrdit, opravdu parádní posty, které občas sdílím).

Čekalo nás trio focení od 11 hodin. Jestli jsem byla nervózní před focením s Rickem nebo Amandou, tak tady už jsem trochu panikařila, protože… Co když se ta fotka prostě nepovede? Stála 150 € což je nekřesťansky moc. Mám pocit, že nás chtěli prostě zruinovat. V podstatě jsme si šli hned po příchodu stoupnout do fronty, která se táhla od sálu dlouhou chodbou, až ven do vstupní haly. Netuším, kolik lidí se šlo fotit, ale podle pořadových čísel asi 500 (vážně mi těch tří bylo až líto). I tady to probíhalo víceméně stejně. Pomalinku jsme postupovali ve frontě, odevzdali jsme batohy a kartičky a už jsme koukali, jak se fotí 2 až 3 lidé před námi. Bylo to opravdu rychlé. Kvůli velkému počtu lidí a nedostatku času nedovolovali měnit pořadí pro focení – aneb, všechny stavěli automaticky mezi Michaela a Ricka, Amanda stála zcela vpravo. Ale já, jakožto zapřisáhlý Sam & Jack shipper, jsem jela na Fedcon s tím, že si prostě stoupnu mezi ty dva, a bylo mi jedno, že se jim to líbit nebude. Takže když mi řekli, „Go“ a postrčili mě dopředu, proběhla jsem rychle kolem Michaela mezi Amandu a Ricka. Tak trochu jsem čekala, že bude někdo něco namítat. Cruella jen zvedla hlavu od mobilu a otráveně něco bručela, ale co mi bylo do toho. Pípla jsem „Hi“ a usmála se. Nepamatuji si přesně, co jsem řekla, bylo to něco jako „Can I stand here, between you and Amanda?“ (Nepamatuju si to přesně, ptala jsme se, jestli nebude vadit, když si stoupnu mezi něj a Amandu a ne z druhé strany k Shanksovi). To jsem mluvila k Rickovi. A asi to bylo to nejtěžší, co jsem kdy řekla. Ne, že by šlo o složitou větu nebo tak, ale prostě najednou stojíte před lidmi, které dobře 15 let sledujete skoro denně v televizi. On se usmál a řekl: „Sure.“ Tak jsem je chytila kolem pasu a usmáli jsme se do objektivu. Cvak a už jsem zase musela jít. Obvyklé „Thank you… Bye.“ Jaké to bylo stát vedle nich? V tu chvíli si to člověk ani pořádně neuvědomí. Je to krásný pocit, ale celé to prostě uteče tak rychle, až to člověka skoro mrzí. Když vyjdete ven a říkáte si: Tak na tohle jsem celé ty roky čekala? 20 vteřin? Ale co! Stálo to za to!

Zatímco probíhalo focení, hlavní sál se přestavoval pro autogramiády, které byly cca od dvanácti hodin. S těmi autogramiádami to bylo vůbec takové složité. Přednost měli opět platinum a gold tickety a pak weekend tickety. Ale ty byly ještě tříděné podle pořadového čísla, takže já jsem šla na řadu až v neděli, což mi nevadilo, jelikož jsem si chtěla nechat podepsat fotky od Amandy, Ricka i Michaela a focení s ním mě teprve čekalo. Sobota byla vůbec takový volný den, takže jsme se většinou procházeli po hotelu, fotili, povídali, šli na oběd – který jsme trochu protáhli, abychom zabili čas.

V půl páté fotografování s Michaelem. Zase stejný postup. Popravdě mě trošku udivilo, jak Michael momentálně vypadá, tak trochu jsem čekala Charlieho Harrise ze Saving Hope – fešáka (i když bez obleku), ale nějak to nevyšlo, což mi ovšem ve finále nevadilo, pořád to byl Mišák, jak jsme ho s holkama překřtili. Slyšeli jsme opět známé: „Ready… Now… Next…“ Pořád dokola. Fronta před námi se zkracovala. Přišla jsem na řadu. Zase jen „Hi, nice to meet you.“ Michael: „How are you?“ Já: „Fine, thanks.“ Cvak. „Bye.“ A už jsem šla. Nestihla jsem ale ještě ani popadnout batoh a paní mě zatáhla zpět, že se mám jít fotit podruhé. Koukala jsem nejspíš jako čerstvě vyoraná myš. Nevím, jestli jsem mrkla, nebo se ta fotka prostě nepovedla, nicméně než jsem se nadála, strčili mě k Michaelovi zpět a já se usmála a povídám: „Hi I am back.“ Oba jsme se usmáli. Cvak, druhá fotka a už jsem mazala pryč. Člověk se tam nesměl moc zdržovat.

Na programu byl panel s Amandou, před kterým nás opět vyhnali ze sálu. To už byli lidi víc naštvaní, než předchozí den. Já vím, že byla na Fedconu poprvé, ale že by s tím museli tak vyvádět. Vážně mě rozčilovali. A samozřejmě se to celé protáhlo, minimálně o půl hodiny. Takže místo v šest začal panel někdy po půl sedmé. Díky bohu, že to alespoň nezkracovali. Trochu jsme se před začátkem nudili, tak jsme žertovali a padaly nejrůznější hlášky, které se těžko vysvětlují (to by bylo vážně na dlouho a jelikož nejde popsat všechny souvislosti, ani by vám to nepřipadalo vtipné), nicméně jsme se smáli, až jsme si říkali, že nás snad vyženou ze sálu. Podrž mi chleba, taková nenápadná věta, nakonec se do toho zamotala jakási časoprostorová trhlina a to už jsme byli úplně mimo. A také jsme si trochu z Gabi utahovali, kvůli její trio fotce, ale jen v dobrém, všichni máme krásné fotky! 

Na panel s Amandou jsem se těšila, ten z TrekGate mám ještě živě v paměti. Amanda se objevila na jevišti a hned padaly první otázky. Nutno říct, že je strašně milá, vlídná, vyslechne si každý dotaz a pokusí se odpovědět. Někdo se ptal na SG, někdo na Sanctuary a tak nám Amanda připomněla natáčení dílů ve vodě (například Next Tuesday a myslím i Requiem) a také díl Kálí a to, jak Robin Dunne tančil „bollywood dance“ (a nám na Trekgate to vloni i předváděl, jenže tam dělal i striptýz, ehm, to sem nepatří). Někdo se ptal na Supernatural. Opět padla zmínka o tom slavném vtípku, který udělala při natáčení SG epizody Solitudes (Macgyver, určitě víte), a že si vážně tenkrát myslela, že ji vyhodí.

Mluvilo se hodně i o Sanctuary For Kids (hlavně na konci). Je vidět, že na S4K je Amanda moc hrdá a je to v pořádku. Já sama jsem si jak na TG, tak na Fedconu pořídila za 3 € takové ty gumové náramky. Není to možná moc, ale i to je pomoc. Mám také tričko S4K, ke kterému mi dopomohla Majka a její projekt Czech S4K. A rovněž díky Majce mám fotoknihu od Dennise Illica s Amandinými fotografiemi. Výtěžek z prodeje knihy šel opět na S4K. Ale to jsem trochu odbočila.

Před mikrofonem se objevila dívka a řekla Amandě, že je těhotná. Ta jí pogratulovala a zeptala se, zda je vše v pořádku. Dívka byla trochu zmatená, těžko říct, jestli Amandě nerozuměla, nebo jen byla nervózní a nevěděla, co odpovědět (a to je důvod, proč jsem si já před ten mikrofon nestoupla). Dívka se zeptala, jaké je podle Amandy hezké jméno pro chlapce, protože už ví, že bude mít chlapečka. Amanda odpověděla, že se jí vždy líbilo jméno Benjamin (i mě se líbí). Pak dodala, že Jack je také „cool name“. A dívka řekla, že o jménu Jack uvažovala, ale její přítel chce jméno Conan. Na to Amanda řekla, že je asi těžké žít s tímhle jménem, ale pak to zamluvila zmínkou o Conanu O´Brianovi. Ok, tohle pobavilo a moje jediná myšlenka byla – chudák holka, chudák dítě.

Vyprávěla i o tom, jaké to bylo vrátit se v 9. Řadě SG (cca 5 týdnů po tom, co porodila dceru Olivii) a pracovat s Benem Browderem a Claudií Black. Že se trochu bála, jestli ještě zapadne do kolektivu a jak byla ráda za to, že její postava Sam nosila volné vojenské oblečení a kanady.

Padla i zmínka o svatbě ve 200. Díle Stargate, jak byla Amanda nervózní ve svatebních šatech. Někdo se zeptal na Sanctuary a polibek Helen a Tesly na konci 4. řady. 

Amanda: „The kiss with Nicola at the end of season four was not scripted.“ (Ten polibek Helen a Nicoly na konci čtvrté sezóny nebyl původně ve scénáři.)

Pak pokračovala. „I don't know. I think that Nicola is a great intellectual sparring partner for her (Helen Magnus) and I think that there is something very sexy about smart people and nerds. I think nerds are terribly sexy. And nerds are smart, so... I count myself as a nerd.“ Docela těžko se to překládá, je to něco jako: „Nevím, myslím, že Nicola je pro Helen dobrý intelektuální soupeř (jestli to někdo pochopí – nevím, kdo sledoval Sanctuary) a myslím, že je něco velmi sexy na chytrých lidech a šprtech (příp. podivínech). Myslím, že šprti jsou hrozně sexy. A jsou chytří, takže… Počítám se mezi šprty (podivýny?).“ A pak se tak hezky hihňala, jak to umí jen Amanda. A to je skoro až nakažlivý. 

Samozřejmě světem kolují zvěsti o Sanctuary filmu a o tom, že Robin Dunne koupil práva na Sanctuary. Takže kdo ví, třeba se ještě něčeho dočkáme. Já osobně bych byla ráda.

Bohužel si z tohoto panelu žádné další hlášky nebo poznámky nepamatuji, ale třeba časem. Panel končil právě otázkou k S4K, ne zrovna veselou, Amanda vyprávěla příběh o malé holčičce z Indie, nebo Nepálu, už nevím, která přišla o nohy, když jí bylo jen 12 týdnů. A že se jí snažili zachránit a ona zemřela a pak jí oživili a to asi 3x, dostala jméno Hope. Ještě dodala, že v sálu Moskau je stánek S4K a že bude moc ráda, když tam zavítáme, pak už ji vyhnali z podia. Bohužel.

Následovala kostýmová soutěž, na tu jsme se zdrželi jen asi 20 minut, Gabi se spontánně rozhodla pro foto s Amandou, takže si šla vystát frontu. Na druhý panel Charmed (který by byl nejspíš stejně nudný jako ten první), jsme náladu nikdo neměli. Počkali jsme na Gabi a pak udělali velkou selfie fotku s Jokerem. Teda, pokusili jsme se. Nacpat do objektivu 7 lidí není legrace. A nejlepší byly reakce lidí kolem, když nás viděli, že tam něco pácháme s foťákem.

Prý: „Chcete vyfotit?“
A my: „Ne!“
A oni: „Jo aha, vy děláte selfie.“

Připadala jsem si jako puberťák, ale byla to zábava, nakonec se i zadařilo. 

Před hotelem jsme zahlédli Jaye Acovona a Majka si řekla, že bychom se s ním mohli vyfotit. Tak za ním zašla, jestli by se vyfotil s českými fanoušky. Byl milý a odpověděl, že jistě. Takže jsme strčili foťák do ruky nějakému chlapíkovi, se kterým si Jay předtím povídal, a vyfotili jsme se. S každým si potřásl rukou a usmál se. Milý chlapík a mě to připomnělo, jak jsme odchytli Roberta Picarda na Trekgate. Nejlepší fotky jsou fotky zadarmo.

Pak jsme šli na vlak. Na hotelu jsme jako obvykle ještě chvíli povídali, shrnuli dojmy, stáhli fotky do notebooku, zažertovali a někdy po půlnoci jsme odpadli. Bylo neuvěřitelné, že to celé tak rychle uteklo a zbývala neděle – poslední den…

Na závěr dnešní části přikládám ještě celý záznam tiskové konference, který se mi nakonec podařilo najít.

Pokračování příště a to už bude úplný závěr.

---

Autor: Iveta, korekce: Scimani

---