Vše o seriálu Hvězdná brána, Stargate SG-1, Atlantis & Universe

Kdo pravidelně sleduje náš seriál vzpomínek výkonného producenta a scénáristy Josepha Mallozziho na seriál Hvězdná brána SG-1, tak už ví, že dnes završíme 5. sérii posledními šesti epizodami. Konec to ale samozřejmě není, protože se můžete od příště těšit na 6. sérii, která už je připravená. Také už se pracuje na vzpomínkách k 1. sérii Atlantidy, které jsou mnohem obsáhlejší, takže si přijdou na své i fanoušci tohoto seriálu. Abychom to trochu zkombinovali, budou se střídat vzpomínky obou seriálů.

V tomto dílu se v úvodu Mallozzi zaměřil především na odchod Michaela Shankse ze seriálu, protože touto sérií skončil natáčení jako hlavní postava a v šesté byl jen jako hostující herec. Také ještě vyzvednu jednu zajímavost, dozvíte se zde, jaká epizoda se zrovna natáčela, když padly New Yorská Dvojčata a jaký to mělo vliv na tvůrce seriálu.

V páté sérii se herec Michael Shanks (dr. Daniel Jackson) rozhodl opustit seriál. Když mi to Brad řekl, byl jsem v šoku. Nikdy jsem ho neviděl nešťastného nebo nespokojeného s výtvarnými směry seriálu (hlavně když se to týkalo jeho postavy), ale buďme féroví, být poměrně nový ve výsadě, můžu pochopit proč jsem nemohl být první na jeho seznamu lidí, kterým důvěřuje. Jsem si jistý, že proběhlo hodně diskuzí mezi ním, Bradem a Robertem, showrunnery a bylo to pro něj bezpochyby velmi těžké rozhodnutí. Nicméně, Brad byl samozřejmě zklamaný a slíbil, že Michaelově postavě se dostane památného sbohem. Navzdory tomu, co si možná v tu chvíli fanoušci mysleli, tu nebyl žádný ILL-WILL, žádná špatná krev – jenom profesionální porozumění a touha na obou stranách o dobrý, zdvořilý výraz. Což je přesně to, co se stalo. Pamatuji si, jak Michael navštívil kanceláře produkce, aby se rozloučil a Brad mu říkal, že on bude mít pro hostující postavu vždy dveře otevřené, kdyby k tomu byl hodně nakloněný. Michael vyjádřil jeho nabídku jako potenciální možnost znovu si zahrát postavu Daniela Jacksona. A to se stalo. Smutně. Dokud se nepronesla slova a fandom nezareagoval. Co říct, spoustu fanoušků bylo nespokojených z tak skromného vyjádření. Rozsvítily se tabule. Fanoušci byli rozzuření! A já je neobviňoval. Daniel tam byl od samého začátku. Ksakru, byl tam už před začátkem (jako postava v originálním filmu Stargate předcházejícího SG-1) a po 4. sériích v seriálu byl morálním středem týmu. Ztratit ho byla velká ztráta, nejenom pro fanoušky, ale také pro tvůrce seriálu. Jako Daniel Jackson vždycky nabídl toho silného civilistu a filozofického vyvažovače plně vojenského přistupování SG-1. Daniel byl ta pravá ryba na souši, čelící své zvláštnosti neočekávaně senzačním stylem, často v nepřátelském prostředí. Jeho nepřítomnost bolela, nejen jeho fanoušky, ale seriál celkově. Realisticky, nebylo tu ale nic k dělání. Rozhodnutí bylo učiněno a my s tím museli žít. Také jsme museli žít s hněvem fanouška, který nám nařídil nechat ho jít a pak dodal jízlivě - kvůli vytváření situací, které donutili Michaela odejít. Řeknu vám, tou kritikou jsem byl překvapen – no, pojďme vyhlásit to skromné vyjádření. Nebyl jsem si vědom žádného tvůrčího sporu obklopující postavu Daniela Jacksona. Ohlédl jsem se zpátky napříč dosud odvysílanými epizodami a mému oku byl Daniel Jackson dobře reprezentovaný v epizodách jako Beast of Burden (Domácí zvířata), Summit (Schůzka na nejvyšší úrovni) a Last Stand (Poslední boj).

A jako online bobtnajícímu pobouřenci mi to najednou došlo, ten podstatný rozdíl mezi tím, jak jsem viděl seriál a fanoušky Daniela Jacksona. Pro ně byl vztah mezi Jackem a Danielem srdcem seriálu a cítili, že 4. a 5. série tuhle důležitou dynamiku postrádá. Pro mě byla však SG-1 o týmu (ačkoli jsem dbal na reklamě seriálu, která říkala „ Richard Dean Anderson ve Stargate: SG-1) a jako výsledek jsem měřil úspěch každé série její dovednosti ozářit reflektorem všechny naše čtyři postavy spravedlivým dílem. Nepochybně to byl dělič, který nemohl být spojen a jako pátá série zrušena a práce na šesté zahájena, ten dělič se začal rozšiřovat.

5x17 - Kritický bod (Fail Safe)

Když jsme v seriálu začínali, byli jsme s Paulem scénáristický tým, často jsme na scénářích dělali společně, v kancelářích jsme si navzájem posílali dialogy. Poté, co se požadavky produkce staly náročnější, tak se naše partnerství vyvinulo. Namísto psaní spolu jsme začali psát každý sám. Jeden z nás napsal scénář, poslal jej druhému, který ho zkontroloval a poslal se dál. Když narazil na zeď, poslal scénář zpátky, já si ho prošel a pokračoval dál. Takhle jsme nějaký čas fungovali, ale kvůli nárokům produkce jsme byli scénáristický tým jen na papíře. Celé verze jsme psali odděleně, poté se vystřídali a opravovali verzi toho druhého. Eventuálně jsme si své práce kontrolovali sami, ale nadále jsme si udrželi naše partnerství. Proč? Protože zatímco já jsem dělal na originálních scénářích, Paul, jenž měl i funkce producenta, měl lví podíl na přepisování scénářů jiných scénáristů. A i když se na obrazovkách objevovala obě naše jména, byl to Paul, který se na té epizodě podílel od začátku až do konce. Vzpomínám si na jednu z mých oblíbených konverzací v této epizodě:

Carterová: Nyní najděte dráty vedoucí od časovače k detonátoru a přestřihněte ten červený.
O’Neill: Carterová, všechny jsou žluté.
Carterová: Zopakujte to?
O’Neill: Je tu pět drátů a všechny jsou žluté!

Jedna z věci, na kterou si pamatuji je, jak nepohodlně se Rick s Chrisem cítili ve skafandrech (záležitost, která se stávala v obou seriálech). Byli na tom tak, že je nosili, jen když museli. A na jak dlouho se vedly diskuze. V jedné sekvenci zjistí, že se Sam a Daniel ukryli do únikových modulů. Místo toho, aby si je sundali hned, tak Jack s Teal’cem po nějaké chvíli obnovili tlak A POTOM si sundali skafandry (což by jim trvalo zhruba půl hodiny) a následně pustili Sam a Daniela ven. Nikdo jiný doma si toho nevšiml, ale my ano.

5x18 - Bojovník (The Warrior)

Probudil jsem se okolo 7:00 díky mému vyzvánějícímu mobilu. Vstal jsem z postele, abych odpověděl a zjistil jsem, že mám 2 zmeškané hovory od mé sestry z Montrealu. „Co je ksakru?“, odpověděl jsem. Zeptala se mě, jestli mám zapnutou televizi. Řekl jsem jí, že jsem zrovna vstal. Informovala mě, že dvě letadla vletěla do Dvojčat. Další zasáhlo Pentagon. Byl jsem ohromený. Na zlomek vteřiny moje sci-fi mysl předpokládala nějakou masivní mechanickou poruchu, ale pravda byla mnohem zákeřnější a zneklidňující. Zapnul jsem televizi a ihned volal Paulovi. „Díváš se?“, zeptal jsem se. „Jo,“ řekl. „Dívám.“

Když jsem se dostal do práce, producentské kanceláře byly tiché. Někdo zapnul televizi v konferenční místnosti (vyhrazená pro screenování speciálních efektů) a každý, kdo nenatáčel, tam byl, tiše pozorujíc vyvíjení té hrůzné události. Bylo to neskutečné. Dole na place jsme dokončovali druhou část této epizody, zatímco hlavní fotografové začali na Menace. První věc, která se mi vybaví, když si vzpomenu na jednu z těchto epizod, je 911.

5x19 - Hrozba (Menace)

Daniele Nicolet, která hostovala v této epizodě jako Reese, předvedla takový úžasný výkon, že jsem zkusil začít přemýšlet o tom, jak přivést její postavu zpátky téměř okamžitě poté, co jsme ji zabili. Stává se to. Vzhledem k události v New Yorku byla většina letů zrušena a ona nemohla letět zpátky do L.A. Ve výsledku musela zůstat ve městě několik dalších dní. Vzpomínám si, že jsem ji pohostil večeří, ve které jsme probrali všechno od hudebního byznysu až do krásné doby, kdy měla postavu v Third Rock From the Sun. Naprosté zlatíčko.

 

5x20 - Strážce (The Sentinel)

Další vynechání v mých knihách, tohle byla jedna z těch epizod, ve kterých jsem se prostě nikdy nedostal na palubu. Byl to také jeden ze vzácných případů, kde jsme používali k vyprávění našeho příběhu malý trik, v tomto případě nově pořízený záznam Previously On jako prostředek zavedení některých znaků, které se v díle neobjevily, ale zároveň na ně epizoda odkazuje. Tato epizoda také označila v co jsem věřil, první vystoupení úžasné Christiny Cox, která se později vrátila k postavě majora Anne Teldyové v SGA, epizoda Whispers.

 

5x21 - Velká cesta (Meridian)

Já vím, já vím. Většina z vás si myslí, že moje srdce je tvrdé jako kámen. Ale věřte tomu nebo ne, konec téhle epizody mě vždycky dostane. A tím, jak plyne čas, čím dál víc. Nebyl jsem fanouškem jepičí sépie, ale myslím, že Corin Nemec (Jonas Quinn) vydal během této srdcervoucí epizody ze sebe ten nejlepší výkon.

 

  

5x22 - Překvapivá odhalení (Revelations)

Naše poslední rozloučení se Showtime a Danielem Jacksonem končí náznakem, že i když je D.J. fyzicky pryč, v naší duši bude stále. Vzpomínám si, že pomyšlení na ten poryv větru, který v závěrečné scéně upoutá Jackovu pozornost (a jeho následná reakce), bylo možná příliš důvtipné, ale když se podívám zpátky, myslím, že jsem se mýlil, protože všichni fanoušci se toho chytili. Dalším momentem, na který si vzpomínám, je malé špičaté zařízení, o kterém Anubis říká Thorovi, že mu ho implantuje do mozku. Pokaždé, když jsme se dívali, jak je scéna v náčrtu, představoval jsem si tenhle dialog:

Thor: Možná byste měl zařízení implantovat do ucha…
Anubis: Ne, do ucha to nejde.
Thor: No, tak do nosu. Třeba se vám podaří…
Anubus: Ne, nosem taky ne.
Thor: Tak kudy tedy?.. Aha. Aha…

Vždycky jsem chtěl slyšet Asgardské nadávání na porážku/pochopení porážky. Teď, když už Stargate skončila, je to jedna z věcí, které nejvíc lituji.

---

překlad: Odyssea, Ex-SOLDIER, korekce: Scimani

---