Sítě hvězdných bran

Základní technologie hvězdné brány / Obstrukce, odolnost a další použití hvězdných bran / Sítě hvězdných bran / Jiné varianty hvězdných bran a zákulisí

Stránka: 1 2 3 4

První hvězdné brány (mise Destiny) / Hvězdné brány v Mléčné dráze / Hvězdné brány v galaxii Pegas

Sítí hvězdných bran jsou označované lokality, ve kterých se dá cestovat pomocí šesti symbolů pro adresu a sedmého symbolu jako výchozího bodu. To znamená, že jedna síť bran představuje většinou jednu galaxii, ale neznamená to, že se nedá cestovat pomocí brány do jiné galaxie, čili jiné sítě hvězdných bran. K tomu je ovšem zapotřebí ještě osmý symbol, který udává vzdálenost k existující síti hvězdných bran, jako jakýsi směrový kód do jiné oblasti.

Je známo několik těchto sítí a přitom se v nich využívají i jiné typy bran, od prototypů až po nejmodernější. Nejstarší brány jsou rozmístěné po mnoha galaxiích v dalekém vesmíru i miliardy světelných let od Země, ovšem tyto sítě fungují trochu jinak, protože nejstarší brány mají pouze omezený dosah, takže se o jedné síti pro jednu galaxii nedá mluvit, nehledě na to, že i brány fungují trochu jinak. Nejznámější sítí hvězdných bran je samozřejmě ta naše v Mléčné dráze, která využívá druhou generaci bran. Nachází se v ní tisíce planet s hvězdnou bránou. Známe ještě další síť využívající druhou generaci bran a tou jsou alteránská domovská galaxie (nyní orijská galaxie), galaxie Ida (domovská galaxie Asgardů) a galaxie Othala. Nejmodernější verzi hvězdných bran pak využívá síť v galaxii Pegas. Dále se podíváme podrobněji na jednotlivé verze hvězdných bran v těchto sítích, ale na jakých planetách všude jsou, o tom je jiná kategorie planet a míst, popřípadě kategorie známých adres planet.

Nahoru

První hvězdné brány (mise Destiny)

Tuto síť tvoří prototypy hvězdných bran, které mají trochu jinou funkci, než plnohodnotné sítě v naší Galaxii a galaxii Pegas. Hvězdné brány jsou rozmístěné v relativně přímém směru z jednoho konce galaxie na druhý, jak jí konstrukční lodě prolétaly, takže jimi byl vytyčen v galaxiích kurz pro Destiny.

Tyto brány spolu navzájem komunikují a neustále aktualizují své pozice, aby se pak mohly spojit s Destiny, jakmile se dostane na dosah. Vzhledem k omezenému dosahu prototypů bran, Destiny obvykle vypadne z FTL v blízkosti oblasti, kde se může spojit s několika branami najednou. Ačkoli je normálně mimo dosah dalších bran v řetězci, dá se na ty planety dostat průchody jednotlivými branami na planetách.

Tento prototyp sítě bran nevyužívá žádné pevné DHD, místo toho se navazuje spojení s Destiny a na jiné planety pomocí dalších kompatibilních přenosných zařízení, které dokážou přenášet příslušné adresy v dosahu pro použití posádkou. Pro planetární volby má Destiny k dispozici četné dálkové ovladače, což jsou víceúčelové přístroje, které slouží mimo jiné jako ruční DHD, ale daly se použít i na jiné věci, jako třeba ovládání KINa. O manuální volbu se posádka nikdy nepokusila, takže není jasné, zda prototypy bran dokáží vytáčet tímto způsobem, ale nezdálo se, že by si takové funkce byla posádka vědoma, takže to spíše vypadá, že s těmito branami manuální zadávání adresy nejde. Napovídá tomu i fakt, že na bráně není žádný viditelný chevron, který by zapadl nad určitým symbolem.

Je možné, že tyto hvězdné brány jsou složeny z jiných materiálů než naquadahu. Materiál se nezdá být tolik pevný, protože jediný výstřel z Berzerker dronu byl schopen zničit velkou část segmentu brány. Normálně jsou brány schopny absorbovat velké množství energie, ale u prototypů to tak nevypadalo (SGU 2x17 – Společný původ).

Hvězdná brána na Destiny a tím pádem i všechny ostatní sestrojené konstrukčními loděmi, jsou první verzí hvězdných bran a také to vypadá, že i prototypem pro všechny budoucí brány. Symboly hvězdné brány zde nepředstavují souhvězdí jako budoucí modely, protože se používají v mnoha různých galaxiích. Symboly jsou také oddělené, na rozdíl od bran v Pegasu a Mléčné dráze, kde jsou na vnitřním prstenci. Chevrony, i když v tomto případě se zdá, že tu funkci nemají, jsou také jiné. Trojúhelníková část chevronů je menší a hranatější na koncích a tři řádky po stranách trojúhelníku jsou výraznější a osvětleny. Také jsou napevno spojeny s bránou.

Chevrony stále svítí, a pokud je nějaký symbol zadán, na bráně se rozsvítí, podobně jako chevron v případě budoucích verzí bran. Mezi chevrony se nacházejí vždy 4 symboly. Při vytáčení adresy se otáčí celá brána a příslušný symbol se musí dostat do vrchní polohy, kde se rozsvítí a tím jakoby "zapadl chevron". Brána se otáčí při prvním symbolu ve směru chodu hodinových ručiček při pohledu zepředu, po zadání změní směr a tak to střídá až do zadání symbolu představující výchozí bod. Planetární brány mají také poněkud komplikovanější základnu než ostatní modely, které vykazují spíš velkou rampu než schody, která má po obou stranách světla, jenž se rozsvítí a zůstanou svítit vždy, pokud je brána aktivní a vyznačují cestu k horizontu událostí.

Brána na Destiny má své specifické a jedinečné vlastnosti. Ložisko ve tvaru koule, které visí nad bránou, se rozsvítí v tandemu vždy se zadaným symbolem a jakmile se vytvoří červí díra, zůstane svítit spolu se všemi zadanými symboly a světlem uprostřed v podlaze. Jakmile se červí díra odpojí, vytrysknou po obou stranách brány výpary CO₂, ale jejich funkce je neznámá. Mohlo by se zdát, že jde o nějaké chlazení, ale na druhé straně to zase brány na planetách nemají. Tyto brány jsou menší než brány druhé generace, ale přesný rozměr není znám (SGU 1x01-03 – Vzduch).

S největší pravděpodobností proto, že prvotní brány mise Destiny nemají externí napájecí zdroj, mají jen omezený dosah. Na rozdíl od bran v Mléčné dráze nebo galaxii Pegas, tyto brány nedokáží vytočit všechny brány v galaxii, ale místo toho pouze brány v relativně těsné blízkosti, jen brána na palubě Destiny připojená k energetickým zdrojům lodi, je schopna vytočit Zemi. To ovšem fungovalo, když byla loď ještě v pořádku. Nyní je už tak poškozená, že maximální energetická kapacita je jen 40 % z původní a nedovoluje už ani to. Brána na Destiny se dá vytočit z Mléčné dráhy pomocí devátého symbolu, jehož funkce byla neznámá až do doby, kdy byla objevena adresa v databázi Atlantidy v roce 2007, jinak je dosažitelná prostřednictvím adresy s běžnými 7 symboly z planet blízko ní. Nicméně, nejdříve nebyli schopni s ní navázat spojení z Mléčné dráhy až do doby, kdy Eli Wallace zjistil, že adresa na Destiny, na rozdíl od běžných adres, je ve skutečnosti kód vyžadující devět specifických symbolů, spíše než pomocí souboru souřadnic a místa původu. Energie potřebná pro vytočení Destiny je přímo, dá se říci, astronomická, mnohem více než jedno ZPM, což je bezpochyby způsobeno extrémní vzdáleností Destiny od Mléčné dráhy. SGC využilo k tomuto účelu planetu s naquadriovým jádrem, na které zřídili základnu Ikarus. Jakmile je vytočena brána na Destiny pomocí devíti symbolů, pozná to a pokud je v FTL, vyskočí z něj, aby mohla přijmout spojení. U normální sedmi-prvkové adresy z blízké brány se to říci nedá, protože pokud je v FTL, prostě je adresa na Destiny nedostupná a nejde se s ní spojit. Může to být způsobeno jejich starší konstrukcí, nebo se prostě nejednalo o devíti-symbolový kód, který v původním návrhu naznačoval, že přichází Antikové z domova (SGU 1x01 – Vzduch, 1x07 – Země, 1x15 – Ztraceni).

Nahoru

Hvězdné brány v Mléčné dráze

Hvězdné brány v Mléčné dráze jsou druhým modelem bran navržených Antiky a jedná se také o nejrozšířenější typ hvězdných bran, který byl Antiky využíván nejdéle, než se museli přestěhovat a navrhnout nejmodernější model. Tyto brány jsou už větší a mají 6,7 m v průměru a váží zhruba 29 tun. Jsou tmavě šedé s červeno-oranžovými chevrony. Trojúhelníková dolní polovina chevronu se zasouvá ke středu brány při uzamknutí symbolu. Symboly se nachází na vnitřním pohyblivém prstenci brány. Většina bran v Mléčné dráze je zabudovaných do kamenné platformy se schodišti pro snadný přístup. Některé brány byly přesunuty z místa, kde byly poprvé nalezeny.

Vnitřní kruh se při vytáčení adresy otáčí a může být tedy zadaná i ruční manipulací, i když s obtížemi, při nepřítomnosti vnějšího zařízení DHD. Počítač pro vytáčení adres v SGC v podstatě využívá tuto metodu. Počítač dává pokyny pro motory uvnitř brány, které přesunou prstenec na příslušnou pozici. DHD ovšem obchází potřebu vnitřního prstence, který se v tomto případě vůbec netočí a jednoduše umožňuje uživateli zadat příslušnou adresu, která se hned zadá. Brány v galaxii Ida a Alteránské galaxii se zdají být stejného modelu jako v Mléčné dráze. Funkce bran je popsaná v technologii hvězdné brány a dalších kategoriích (SG-1 2x15 – Pátá rasa).

Zmíním se zde akorát o historii dvou bran nalezených na Zemi. Ostatní brány až na pár výjimek jsou úplně stejné jako brána alfa.

Brána alfa

Brána alfa nalezená v Egyptě byla vlastně až druhou bránou na Zemi, pravděpodobně dopravenou Goa'uldem Ra, protože původní brána zůstala pohřbena v Antarktidě. Asi před 10 000 lety nejvyšší vládce soustavy Ra přišel na Zemi a bránou poslal otroky na Abydos, aby pro něj těžili naquadah, který se tam vyskytoval. Nakonec ale o 5 000 let později se staří Egypťané proti němu vzbouřili a ten byl nucen uprchnout ze Země. Brána byla pohřbena a objevena až roku 1928 profesorem Paulem Langfordem a jeho expedicí v Gíze (Hvězdná brána, SG-1 8x20 - Moebius).

Brána zůstala v Egyptě až do roku 1939. Stále nevěděli, co je to za zařízení a obávali se, že je to nějaký druh zbraně a chtěli zabránit, aby se dostala nacistům do rukou, protože byli na pokraji druhé světové války. Brána byla přepravena do Spojených států nákladní lodí Achilles (Návrat).

V roce 1945 profesor Langford a letectvo Spojených států prováděli výzkum na hvězdné bráně v naději, že se jedná o zbraň. Brána byla úspěšně aktivována, nicméně výzkum byl ukončen, protože jí prošel Ernest Littlefield, který skutečně cestoval na planetu Heliopolis, kde byl uvězněn a nedokázal se dostat zpět. Byl zachráněn až SG-1 v roce 1997 (SG-1 1x11 Tantalova muka).

V roce 1969 byla brána ve svislé poloze uložena ve skladu, který se nacházel ve Washingtonu D.C. Musel ji tam vypátrat tým SG-1, aby se mohl vrátit pomocí erupce na Slunci zpět do přítomnosti (SG-1 2x21 1969).

V roce 1994 objevil Dr. Daniel Jackson symbol výchozího bodu alfa brány a stal se součástí týmu vyslaného na Abydos, kterému velel plukovník O'Neil (Hvězdná brána).

Po misi byla hvězdná brána uložena v Cheyennské hoře, kde byla ponechána beze změny až do roku 1997, kdy zaútočil Apophis. Program hvězdné brány byl zahájen a brána byla používána různými týmy SG v boji proti Goa’uldům (SG-1 1x01-02 Děti bohů).

Asi o tři roky později byla brána z SGC přenesena na asgardskou mateřskou loď Biliskner, která byla napadena Replikátory, aby mohli z lodi uniknout, než byla loď zničena při nekontrolovaném průletu zemskou atmosférou a spadla do Tichého oceánu (SG-1 3x22 Nemesis).

Nicméně brána zničena nebyla a byla vyzvednuta ze dna oceánu Rusy. Rusové přepravili bránu na leteckou základnu Kuybyshev, kde na chvíli začali svůj vlastní program, který se jim ale vymkl z rukou a musela zasáhnout SG-1 (SG-1 4x07 Vodní brána).

Nakonec byl ruský program odložen na neurčito. Brána alfa byla Rusy pronajata SGC za značnou sumu peněz a účasti na programu hvězdné brány po tom, co zničil Anubis bránu beta, kterou měli v SGC nainstalovanou, zatímco měli Rusové bránu alfa. A nakonec Rusové prodali bránu SGC výměnou za plány lodi Korolev (SG-1 6x02 Spása, 9x19 – Křížová výprava).

Alternativní časová linie

V jedné alternativní časové linii vzpoura proti vládci Ra selhala. Ra sice uprchl ze Země, ale vzal s sebou i bránu alfa (SG-1 8x20 – Moebius).
Ve druhé alternativní časové linii, kterou změnil Ba'al, když jeho Jaffové zmasakrovali posádku lodi Achilles, se dostala loď do Arktidy, kde zamrzla v ledu a tak brána nebyla nalezena až do roku 2009, kdy se SG-1 snažila obnovit časovou osu nalezením brány v Antarktidě (Návrat).

Brána beta

Brána beta byla sice nalezena jako druhá v Antarktidě, ale na Zemi byla mnohem dříve, používali ji ještě Antikové. Brána tam byla zanechána, když Atlantida odletěla do galaxie Pegas. Objevili ji náhodou O’Neill a Carterová, když energie výbuchu přetížila bránu na planetě P4A-771 a červí díra byla přesměrována na tuto bránu (SG-1 1x18 Osamění).

Z Antarktidy byla převezena do Oblasti 51 a dána do skladu. Po obvinění týmu SG-1 z krádeže Svatého kamene na planetě PX7-941 Carterová zjistila, že byla tato brána používána a někdo jiný cestoval na planety a kradl technologie. SG-1 to jela vyšetřit a zjistila, že ve skladu Oblasti 51 byla umělohmotná replika. Nakonec byla brána nalezena a vrácena do Oblasti 51 (SG-1 2x14 Svatý kámen).

Později studie brány beta ukázala, že může být jedna z nejstarších bran v Mléčné dráze, možná více než 50 miliónů let stará. To mohlo znamenat jen jediné, že Země mohla být první planetou v naší Galaxii, kterou kolonizovali Antikové a brána sem mohla být přesunuta z jiné galaxie, nebo zde vyrobena jako jedna z prvních v Mléčné dráze (SG-1 6x04 V zajetí ledu).

Hvězdná brána beta zůstala ve skladu do doby, než skončila brána alfa v Tichém oceánu, viz brána alfa. Poté byla instalována v SGC, aby se mohly týmy mimo Zemi vrátit a sloužila tam do doby, než ji zničil Anubis antickou zbraní označovanou jako ničitel hvězdných bran (SG-1 4x01 – Malá vítězství, 6x02 – Spása).

Alternativní časová linie

V alternativní časové linii, kterou vytvořil Ba'al, tým odhalil bránu beta v Antarktidě a přesunuli ji na leteckou základnu McMurdo. Když Ba'al dorazil, tak Teal'c, jeho první muž, to zjistil a Qetesh nařídila základnu zničit. Ta byla zničena, ale co se stalo s bránoum není známo, jelikož je nepravděpodobné, že byla zničena i brána, spíše byla jen pohřbena pod troskami základny (Návrat).

Nahoru

Hvězdné brány v galaxii Pegas

Brány v Pegasu jsou nejnovějším modelem hvězdných bran a jsou zcela odlišné od svých předchůdců z Mléčné dráhy. Vzhled je spíše stříbrný než šedivý s modrým vnitřním, pevným prstencem se symboly a modrými chevrony. Podobně jako úplně první prototypy bran mise Destiny, ani tyto nemají žádné pohyblivé části, místo toho při vytáčení adresy ve vnitřním prstenci svítí symbol, který se po něm pohybuje a zůstane pak svítit při uzamčení. Na rozdíl od Mléčné dráhy, tyto brány nejsou zabudovány do kamenného podstavce se schody, ale jsou rovnou zahrabané přímo v zemi zhruba do stejné úrovně, jako u podstavce.

Vzhledem k tomu, že brány v Pegasu nemají žádné pohyblivé části, nelze vytočit adresu manuálně. Brány v Pegasu mají také funkci zabezpečení, kvůli němuž nejsou schopny vytočit adresu do jiné galaxie, neboli jiné sítě hvězdných bran, bez použití specifického ovládacího krystalu, který je jen na Atlantidě a blíže si ho rozebereme v sekci věnované DHD. Je-li to nezbytné, dá se tento krystal vyjmout a namontovat do jiného DHD. Vzhledem k jejich novější konstrukci, stanou se brány z Pegasu dominantními, jestliže jsou umístěny ve stejné lokaci jako starší modely. Tento problém se stal například s bránou z Mléčné dráhy v mezigalaktické stanici Midway, kde musel Rodney vytvořit bypass (SGA 5x20 – Nepřítel před branami).

V galaxii Pegas se nachází rovněž speciální vesmírné brány, které jinak nikde jinde vidět nebyly a obíhaly planety, kde pozemní brány nebyly, ale podporovaly život. Není známo, proč se pro ně Lanteané rozhodli, ale bude to pravděpodobně tím, že měli pro průzkum ideální malé vesmírné lodě Puddle Jumpery, které se na to hodily a umístění bran na oběžnou dráhu planet je rychlejší a jednodušší. Také nemají DHD, takže ho nemuseli vyrábět a adresa na nich se dala vytočit jen z Jumperu. Později si vytvořili zadávání i Wraithi na svých šipkách, protože vesmírné brány také používaly hlavně pro sklizně (SGA 1x01-02 – Vynoření).

Hvězdná brána na Atlantidě

Městské lodě normálně hvězdnou bránu neměly, ale víme, že jedna ji přeci jenom měla. Byla to samozřejmě Atlantida, která je v současné době řízena Tau'rii. Je to poslední model hvězdné brány vytvořené Antiky. Byla používána pro průzkum jiných světů, ale nejenom pěšky, také Jumperem. Je chráněna silovým polem, které brání i subatomárním částicím se rematerializovat, podobným ve funkci iris na Zemi, jen je mnohem účinnější. Je stejná jako všechny ostatní brány v galaxii Pegas, když pomineme 8 chevronů, ale na rozdíl od nich je jako jediná schopna vytočit bránu v jiné galaxii, díky speciálnímu krystalu v DHD. Brána je obvykle napájena alespoň jedním ZPM, nicméně pokud není k dispozici, naquadahové generátory se ukázaly dostačující, ale jen pro vytočení brány v Pegasu (SGA 1x01 – Vynoření, 1x09 – Domov, 5x10 – První kontakt, 5x14 – Návrat marnotratného syna).

Brána na Atlantidě byla postavena před milióny lety Antiky, zatímco byli ještě v Mléčné dráze a byla první branou z nejnovější generace, která se stala vzorem pro všechny ostatní brány v galaxii Pegas, kam se Antikové i s Atlantidou přestěhovali. Brána zůstala pod jejich kontrolou až do doby, než před 10 000 lety opustili galaxii Pegas a vrátili se na Zemi. Přitom byla použita k opuštění Atlantidy přímo tato brána. Hvězdná brána zůstala nevyužita po tisíce let a byly v ní zablokovány všechny adresy bran z galaxie Pegas, takže se na Atlantidu nedalo dostat. Dalo se s ní spojit jen ze Země, což se také stalo, když byla vyslaná expedice na Atlantidu. Od příchodu Tau'riů zůstala brána pod jejich kontrolou s výjimkou krátké doby, kdy na chvíli obsadili Atlantidu Geniové, Asuřané a také samotní Antikové (SGA 1x01-02 – Vynoření, 1x11 – Oko bouře, 1x15 – Dříve než usnu, 3x10-11 – Návrat).

V roce 2008 byla brána na Atlantidě zničená, když bylo zapnuté zařízení Attero. Exploze byla ekvivalentní dvanácti naquadahem obohacených jaderných hlavic a ani tento obrovský výkon skoro nedokázal překonat rozšířený štít na celou bránu, který výbuch pohltil, a když zkolaboval, došlu už jen ke zbytkové menší explozi, která zničila část operačního střediska ve věži. Brána byla nakonec nahrazena jednou z mezigalaktického mostu bran McKaye a Carterové. Štít na bráně fungoval i s novou bránou, což naznačuje, že generátor pro tento štít není součástí brány samotné, nebo je jen rozšířením primárních štítových generátorů Atlantidy. Funkce pro vytočení brány v jiné galaxii také zůstala, protože ovládací krystal není součástí brány (SGA 5x10 – První kontakt, 5x11 – Ztracený kmen, 5x14 – Návrat marnotratného syna).

Vesmírné hvězdné brány

Galaxie Pegas se vyjímá jednou zvláštností, jako jediná totiž obsahuje vesmírné brány, které se nenacházejí na planetách, ale jak název napovídá, jsou umístěny buď ve vesmíru, nebo na orbitách kolem planet. To bylo způsobeno především tím, že tam Antikové bydleli a používali pro průzkum i své menší lodě, Puddle Jumpery. Tyto brány mají úplně stejnou funkci i velikost jako ty na planetách, ale je tam určitý rozdíl, protože nemají DHD, jelikož se ovládají z lodí. Proto jsou vybaveny třemi energetickými uzly, které zajišťují bráně potřebnou energii k vytvoření červí díry, ale také fungují jako stabilizátory. Jsou to právě tyto vesmírné brány, které byly použity pro stavbu mezigalaktického mostu hvězdných bran McKaye a Carterové, ovšem byly odebrány jen neobydleným planetám (SGA 1x01-02 – Vynoření, 3x03 – Neodolatelný).

Jsou známé nejméně tři další vesmírné brány mimo té na stanici Midway, které mají jen osm chevronů místo devíti, ale dá se předpokládat, že takto bude vypadat většina, protože přeci jen nebylo zřejmě zamýšleno, že se bude cestovat na Destiny přes vesmírnou bránu. Příkladem takové vesmírné brány je třeba brána použitá v satelitu Asuřanů, nebo vesmírná brána na území Wraithů z epizody Všechny mé hříchy budou vzpomenuty (ta neměla dokonce ani energetické uzly, což svědčí ještě více o chybě digitálních efektů) a vesmírná brána z epizody Duše bez těla. Pravý účel, proč mají jen osm chevronů, není znám (SGA 3x20 – Zaútočit první, 4x11 – Všechny mé hříchy budou vzpomenuty, 5x05 – Duše bez těla).

Když je vesmírná brána aktivní, všechny chevrony a symboly svítí pro příchozí i odchozí červí díry, což je trochu rozdíl od bran na planetách, kde svítí jen symboly pod aktivními chevrony. Byly ale vidět nějaké výjimky, kdy zbylé chevrony začnou svítit až po vytvoření červí díry. Mohlo by to znamenat například bezpečnostní opatření, aby se rozlišilo, zda je vytočena planetární nebo vesmírná hvězdná brána, protože se dá cestovat nejen mezi dvěma vesmírnými branami, ale také mezi vesmírnou a planetární bránou. Jednodušeji řečeno, dá se pravděpodobně takto rozlišit, odkud je brána vytáčená.

Energetický uzel

Jelikož jsou umístěny vesmírné brány ve vesmíru a nemají DHD, protože se ovládají jen ze dvou známých lodí, Puddle Jumperu a wraithské šipky, které jsou také jediné, které dokáží cestovat vesmírnou bránou, je potřeba zajistit přísun energie pro vytvoření červí díry jiným způsobem než přes DHD. Proto jsou rovnoměrně po obvodu vesmírné brány rozmístěny tři energetické uzly. Ale tyto uzly nemají funkce jen pro zajištění přísunu energie bráně, ale fungují i jako stabilizátory, které kontrolují polohu na orbitě a provádí příslušné korekce, aby se udržela stabilní orbita.

Někdy se stane, že je brána vychýlena ze své pozice, například při vesmírné bitvě blízko brány a právě tyto energetické uzly zajistí, že se vrátí na své původní místo. Energetické uzly dokážou přemístit bránu na velkou vzdálenost a to celkem rychle. Tyto dvě funkce jsou opravdu nezbytné, aby vesmírná brána fungovala, jak má, protože bez přísunu energie a udržení pozice na orbitě to prostě nejde. Energetické uzly mají možná ještě další vedlejší funkce, ale to už nevíme, stejně tak jako na jakém principu získávají energii (SGA 1x01-02 – Vynoření, 5x05 – Duše bez těla).

Nahoru

Vše o seriálu Hvězdná brána, Stargate SG-1, Atlantis & Universe

Novinky, Databáze, Titulky, Ke stažení